22 C 241/2021-38 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 549 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původní věřitelky [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 2 000 Kč na č. ú. [bankovní účet] za poplatek ve výši 549 Kč, avšak žalovaný tuto částku nevrátil. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Ze smlouvy o půjčce nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listinu, chybí zde zejména podpis žalovaného. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, který měl být dle této smlouvy klientem. Ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal se společností [právnická osoba] a zda to byl skutečně žalovaný. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně zaslala peněžní prostředky 2 000 Kč na účet č. ú. [bankovní účet], ani že by tento účet patřil žalovanému. Žalobkyně připojila listinu, která je jakýmsi úsekem z výpisu z účtu, avšak není zřejmé, z jaké konkrétní listiny tento úryvek pochází. Dále bylo zjištěno, že banka [právnická osoba], kam podle koncovky čísla účtu měl bankovní účet spadat, převedla v rámci převodu části obchodního podílu účty s koncovkou [číslo] na [právnická osoba], přičemž ta sdělila, že uvedený účet nebyl v její databázi nalezen. Dle podacího lístku ze dne [datum] byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení o postoupení pohledávky. Soud došel k závěru, že žaloba není důvodná. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, podle které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Soud dále konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předložená listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání této smlouvy byla řádně ověřena, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalovaného. Rovněž nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného částku 2 000 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, ani poskytnutí finančních prostředků žalovanému, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož procesně plně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.