24 C 112/2021-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 27.11.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč a 8,05% roční úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 414,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 000 Kč, a částku ve výši 980 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], rámcovou smlouvu o úvěru. Posléze právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 3.2.2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému na bankovní účet formou bezhotovostního převodu poskytnuta částka ve výši 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 500 Kč a smluvním úrokem z úvěru ve výši 500 Kč do dne 3.3.2017. Žalovaný dluh ani zčásti neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy postoupení pohledávek ze dne 4.12.2019 s účinností ke dni 12.12.2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem původního věřitele ze dne 20.1.2020. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 2 000 Kč, smluvního úroku z úvěru ve výši 500 Kč, poplatku z úvěru ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 980 Kč. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalobcem předložená listina – Rámcová smlouva o úvěru, ve spojení s listinou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3.2.2017, obsahuje označení tvrzeného právního předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], označení žalovaného, částku jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč, roční úrok 325,89 %, ujednání o poplatku za úvěr, smluvní pokutě, a další obchodní podmínky. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy účastníků, přičemž na místo podpisu žalovaného je uvedeno„ z IP adresy [adresa], a žalobcem dne 4.12.2019, bylo prokázáno, že [právnická osoba], [IČO], jako postupitel postoupil na žalobce pohledávky uvedené v příloze č. 1 (II.1 smlouvy), mezi kterými je i pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo ze strany předchůdce žalobce žalovanému odesláno dne 22.1.2020. 4. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Na to, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, odkazuje občanský zákoník na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. IP adresa uvedená na úvěrové smlouvě takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených listin k důkazu nevyplynulo, že by žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 105415 s žalobcem uzavřel, dospěl soud k závěru, že pro absenci podpisu žalovaného je smlouva o úvěru neplatná, a proto případné nároky z ní nemohl žalobci přiznat. 5. Listinou označenou jako„ Historie transakcí“ vystavenou Českou spořitelnou, a.s., bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 2 000 Kč. Za tohoto stavu soud v souladu s § 2991 a násl. občanského zákoníku zavázal žalovaného vydat žalobci, na kterého předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným převedl, bezdůvodné obohacení spočívající v poskytnuté částce 2 000 Kč. Lze dodat, že žádný jiný právní důvod pro poskytnutí této částky žalovanému prokázán nebyl. Žalovaný byl vyzván k plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do dispozice žalovanému) doručením žaloby (16.8.2021). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (17.8.2021), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 18.10.2021, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení vlády výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro druhé pololetí r. 2021 činila repo sazba 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5 % ročně. 6. Ve zbytku soud žalobu na zaplacení částky ve výši 980 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 414,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 13.9.2019 do 17.8.2021 a dále částku ve výši 980 Kč, zamítl. 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání skutečností týkajících uzavření úvěrové smlouvy na žalobce. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly