24 C 130/2021-21 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 30.10.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 3 500 Kč a 9,75% roční úrok z prodlení z částky 3 500 Kč od 28.3.2019 do zaplacení. Předmětem řízení byl dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25.2.2019 mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], a žalovanou. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 27.7.2021, č. j. 24 C 130/2021, byla žalovaná ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyzvána, aby soudu ve lhůtě 10 dnů sdělila, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byla poučena o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalované doručeno dne 23.8.2021. Žalovaná se ve stanovené 10denní lhůtě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako„ Jednotlivá smlouva o úvěru“ [číslo] ze dne 25.2.2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 500 Kč. Listina obsahuje označení účastníků, výši úvěru a namísto podpisu žalované údaj o tom, že listina byla podepsána elektronicky dne 25.2.2019 ve 14.42 hod. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem dne 12.5.2020 bylo prokázáno, že předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou (příloha č. 1, seznam pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26.5.2020 a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 26.5.2020 byly žalované odeslány téhož dne. Z výpisu z účtu vedeného [právnická osoba], bylo zjištěno, že dne 25.2.2019 byla žalované od předchůdce žalobce připsána částka ve výši 3 500 Kč. 4. Žalobcem předložená„ Jednotlivá smlouva o úvěru“ [číslo] obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání, včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však podpis žalované. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Jakým způsobem lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, odkazuje občanský zákoník na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11) a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. SMS kód uvedený na úvěrové smlouvě takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. To nemění nic na tom, že projev vůle směřující k uzavření smlouvy lze prokázat dalšími důkazními prostředky. I přes absenci řádného podpisu žalované na úvěrové smlouvě soud žalobci uplatněný nárok v plné výši přiznal, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), když z předložených listin vyplývá, že předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 3 500 Kč, kterou postoupil na žalobce a kterou žalovaná i přes výzvu žalobce (právního předchůdce) žalobci nevrátila. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila v prvním pololetí roku 2019 1,75 %, a proto úrok z prodlení od 28.3.2019 soud přiznal ve výši 9,75 % ročně. 5. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 6. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 089 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, částku 1 489 Kč.