24 C 223/2021-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 30.3.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 14 916,68 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 577,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 391,46 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 999 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 8 999 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, a dále částku ve výši 15 658,15 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 881,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 716,80 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 988,12 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 8 988,12 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 16.1.2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 15 674 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 9 000 Kč a poplatku ve výši 6 674 Kč) formou 45 týdenních splátek po 349 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla s účinností od 20.1.2020 pohledávka, která činila ke dni postoupení 18 154,80 Kč, postoupena na žalobce. Žalovaný neuhradil žádnou částku (nárok č. 1). Žalobce dále tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 19.8.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 26 283 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 14 000 Kč a poplatku ve výši 12 283 Kč) formou 60 týdenních splátek po 439 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla s účinností od 20.1.2020 pohledávka, která činila ke dni postoupení 21 515,05 Kč, postoupena na žalobce. Žalovaný uhradil částku 9 830 Kč (nárok č. 2). 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 16.1.2019 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 6 674 Kč, celkem tedy částku 15 674 Kč v 45 týdenních splátkách po 349 Kč a poslední splátkou ve výši 318 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 66) uzavřenou dne 20.1.2020 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému odesláno dne 14.2.2020 a výzva k plnění ze dne 28.1.2021 byla odeslána dne 29.1.2021. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný neuhradil předchůdci žalobce na zápůjčku žádnou částku - nárok č. 1 Smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 19.8.2018 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 12 283 Kč, celkem tedy částku 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách po 439 Kč a poslední splátkou ve výši 382 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 67) uzavřenou dne 20.1.2020 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému odesláno dne 14.2.2020 a výzva k plnění ze dne 28.1.2021 byla odeslána dne 29.1.2021. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 9 830 Kč - nárok č. 2. 4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.). 5. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutou zápůjčku, a proto soud vyhodnotil uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 19.8.2018 a 16.1.2019 jako neplatné, neboť odporují zákonu (§ 580 o. z.). 6. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (půjčku, zápůjčku). 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlen