24 C 227/2021-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 30.3.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 37 141,70 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 944,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 493,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 875,98 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 21 875,98 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, dále částku ve výši 18 230,20 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 508,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 206,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 212,29 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 11 212,29 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, a dále částku ve výši 17 229,13 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 517,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 907,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 073,18 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 11 073,18 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 16.3.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 50 225 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 27 000 Kč a poplatku ve výši 23 225 Kč) formou 60 týdenních splátek po 838 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla s účinností od 20.1.2020 pohledávka, která činila ke dni postoupení 50 941,70 Kč, postoupena na žalobce (nárok č. 1). Žalovaný předchůdci žalobce uhradil částku 10 894 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 6.12.2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 35 491 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 19 000 Kč a poplatku ve výši 16 491 Kč) formou 60 týdenních splátek po 592 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla s účinností od 20.1.2020 pohledávka, která činila ke dni postoupení 27 120,17 Kč, postoupena na žalobce. Žalovaný předchůdci žalobce uhradil částku 15 984 Kč (nárok č. 2). Žalovaný předchůdci žalobce uhradil částku 10 894 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 29.8.2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 36 259 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 20 000 Kč a poplatku ve výši 16 259 Kč) formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 byla s účinností od 20.1.2020 pohledávka, která činila ke dni postoupení 27 039,07 Kč, postoupena na žalobce. Žalovaný předchůdci žalobce uhradil částku 18 135 Kč (nárok č. 3). 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 16.3.2018 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 27 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 23 225 Kč, celkem tedy částku 50 225 Kč v 60 týdenních splátkách po 838 Kč a poslední splátkou ve výši 723 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 61) uzavřenou dne 20.1.2020 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému odesláno dne 14.2.2020 a výzva k plnění ze dne 28.1.2021 byla odeslána dne 29.1.2021. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 10 894 Kč - nárok č. 1 Smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 6.12.2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 16 491 Kč, celkem tedy částku 35 491 Kč v 60 týdenních splátkách po 592 Kč a poslední splátkou ve výši 563 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 42) uzavřenou dne 20.1.2020 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému odesláno dne 14.2.2020 a výzva k plnění ze dne 28.1.2021 byla odeslána dne 29.1.2021. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 15 984 Kč - nárok č. 2 Smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 29.8.2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 16 259 Kč, celkem tedy částku 36 259 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 146) uzavřenou dne 20.1.2020 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému odesláno dne 14.2.2020 a výzva k plnění ze dne 28.1.2021 byla odeslána dne 29.1.2021. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 18 135 Kč - nárok č. 3. 4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní