27 C 112/2020-81 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2020 domáhal se žalobce na žalovaných zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že na základě inzerátu zveřejněného na internetovém portálu bazos.cz žalobce jako zájemce o koupi nabízeného motocyklu telefonicky kontaktoval žalovaného 2/. Následně žalobce jako kupující uzavřel s žalovaným 2/ jako prodávajícím Kupní smlouvu ze dne 22. 5. 2018, na základě které uvedeného dne žalobce od žalovaného 2/ převzal předmět koupě–motocykl [anonymizována čtyři slova] [číslo], [VIN kód], [registrační značka] a žalobce zároveň žalovanému 2/ předal v hotovosti částku 36 000 Kč jako ujednanou kupní cenu. Žalobce dodatečně zjistil, že žalovaný 2/ sice v minulosti (v období 21. 9. 2016 – 16. 7. 2017) byl vlastníkem předmětu koupě–motocyklu, ale ke dni uzavření kupní smlouvy (22. 5. 2018) se za vlastníka pouze vydával a nebyl skutečným vlastníkem předmětu koupě, takže nebyl ani oprávněn s ním disponovat včetně převedení vlastnického práva k němu. Dle údajů v technickém průkazu vozidla byla skutečným vlastníkem motocyklu v době uzavření kupní smlouvy (resp. od 17. 7. 2017 až do současnosti) žalovaná 1/, která však nebyla účastníkem kupní smlouvy a vůči žalobci tedy nikdy neprojevila vůli převést vlastnické právo k věci. Dle ust. § 8 odst. 2 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. K zápisu změny vlastníka silničního vozidla na žalobce v zákonné lhůtě resp. nikdy nedošlo, když k němu s ohledem na shora uvedené skutečnosti ani dojít nemohlo. Z vyrozumění Policie ČR [číslo jednací] ze dne 29.1.2020 mj. vyplývá, že„ podezřelý [celé jméno žalovaného], nar. [rok] (žalovaný 2/), do protokolu o podání vysvětlení uvedl, že motorka byla vždy v jeho majetku. Vzhledem k tomu, že jeho kolegyně z práce [celé jméno žalované], nar. [rok] (žalovaná 1/), mu poskytla určitou finanční půjčku, kterou chtěla nějak zajistit, proto podezřelý tuto motorku přepsal na jmenovanou, která ovšem nikdy motorku neužívala a vždy byla v majetku podezřelého. (…) Oficiální majitelka motorky [celé jméno žalované], nar. [rok] (žalovaná 1/), do protokolu o podání vysvětlení potvrdila, že v minulosti zapůjčila svému kolegovi… určitou finanční půjčku, kterou chtěla nějak zajistit a tak se dohodli, že po dobou splatnosti půjčky bude motorka registrována na jmenovanou, přičemž taky potvrdila, že nikdy danou motorku neužívala, tuto výhradně užívala a disponoval s ní jen podezřelý. Jelikož podezřelý již půjčku vrátil, sepsala pro podezřelého plnou moc, aby mohl motorku přepsat“. V této souvislosti se však zdůrazňuje, že avizované přepsání motocyklu z žalované 1/ na žalovaného 2/ nebylo nikdy realizováno a od 17. 7. 2017 do současnosti je jeho vlastníkem zapsaným v registru vozidel stále žalovaná 1/. Žalobce svými přípisy ze dne 6. 6. 2018 písemně vyzval oba žalované k vrácení částky ve výši 36 000 Kč, předané k rukám žalovaného na úhradu kupní ceny, a to ve lhůtě do 17. 6. 2018. Výzvy byly žalovaným 1/ a 2/ doručeny dne 8. 6. 2018, přičemž v určeném termínu splatnosti ani později nebylo žalovanými zaplaceno ničeho. Od 18. 6. 2018 jsou tedy žalovaní v prodlení. Žalobce následně podal na [obec] ČR trestní oznámení pro podezření na spáchání tr. činu podvodu spáchaný ze strany žalovaných, nicméně policejní orgán, který věc prověřoval pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo], ve vyrozumění ze dne 29. 1. 2020 žalobci sdělil, že„ nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu (…) Při posuzování otázky, zda pachatel naplnil znaky příslušného přečinu, je nutné vzít v úvahu i případnou existenci soukromoprávního vztahu. Pokud jde o soukromoprávní vztah, je třeba totiž trvat na tom, aby na ochranu svých majetkových zájmů dbali především samotní účastníci takového vztahu. (…) Při trestněprávním posuzování jednání, které má občanskoprávní základ, je nutno na věc primárně nahlížet z pohledu práva občanského a zvažovat, zda jsou dány podmínky pro nasazení krajního represivního prostředku – trestního práva. Jinak řečeno, proti jednáním porušujícím práva vyplývající z občanskoprávních předpisů je třeba v prvé řadě brojit soukromoprávními prostředky…“. Žalobci tak s ohledem na vyjádření policie nezbývá, než se svého práva domáhat žalobou. Žalobce má za to, že kupní smlouva na motocykl ze dne 22. 5. 2018 je nicotná, neboť zcela chybí projev vůle vlastníka–žalované 1/ k převodu vlastnického práva k předmětu koupě. Kupní smlouvu uzavřel žalobce s žalovaným 2/, kterého však tato smlouva zavazovala k plnění od počátku nemožnému (převedení vlastnického práva kterým nedisponoval). Žalobce se proto domáhá, aby mu žalovaní společně a nerozdílně zaplatili částku 36 000 Kč. 2. Žalovaná [číslo] k věci uvedla, že se stala vlastníkem motocyklu na základě převodu od žalovaného [číslo] který měl zajistit půjčku, kterou mu poskytla. Motocykl byl v držení žalovaného [číslo] protože jej neměla kde skladovat. Když jí půjčku splatil a řekl, že chce motorku prodat, souhlasila s tím a udělila mu k tomu zmocnění. Když vyplňovala plnou moc k přepisu, tak jí žalovaný 2/ říkal, že má na motorku kupce, tak mu dala svolení s tím, že to může prodat. [příjmení] moc byla přiložena při prodeji motocyklu. Žalovaný nárok proto neuznává. 3. Žalovaný [číslo] k věci uvedl, že byl předchozím vlastníkem motocyklu. Poté, co mu žalovaná [číslo] poskytla půjčku, na ni motocykl převedl. Poté, co půjčku splatil, dal se souhlasem žalované [číslo] inzerát k prodeji motocyklu. Žalovaná [číslo] s prodejem souhlasila. Motocykl na sebe zpět nepřeváděl, protože chtěl ušetřit poplatky za převod a běhání po úřadech. Poté, co se ozval žalobce, domluvili si schůzku a mj. i to, že motocykl má mít studený motor, aby se mohlo vyzkoušet, jak startuje. Žalovaný [číslo] žalobci při schůzce při domlouvání prodeje říkal, že je pouze zprostředkovatelem prodeje a že je vlastníkem žalovaná [číslo] tato skutečnost byla patrná i z technických průkazů a plné moci. Chtěl proto sepsat zprostředkovatelskou smlouvu. Žalobce však chtěl podepsat předtištěnou kupní smlouvu, kterou si přivezl, a do ní z občanského průkazu žalovaného [číslo] doplnil jeho iniciály. Žalovaný [číslo] proto smlouvu považuje za platnou a navrhuje žalobu vůči němu zamítnout. 4. Rozsudkem ze dne 2. 12. 2020, č.j. [číslo jednací], soud rozhodl vůči žalované [číslo] částečným rozsudkem tak, že vůči ní žalobu v plném rozsahu zamítnul. Rozsudek odůvodil tak, že žaloba nebyla vůči žalované [číslo] podána důvodně. Žalobce se jak po žalovaném [číslo] tak i po žalované [číslo] domáhá vrácení částky 36 000 Kč předané žalovanému [číslo] při uzavření dle jeho tvrzení nicotné smlouvy, tedy vydání bezdůvodného obohacení. Soud musí konstatovat, že i v případě, kdyby kupní smlouva na motocykl byla v konečném důsledku soudem posouzena jako neplatná či nicotná, strany učinily nesporným, že předávka částky proběhla mezi žalobcem a žalovaným [číslo] nikoliv mezi žalobcem a žalovanou [číslo] že tato při uzavírání kupní smlouvy od žalobce přímo žádnou částku neobdržela. Pokud tedy žalobce tvrdí, že uzavřel písemnou smlouvu se žalovaným [číslo] že je tato smlouva právě z tohoto důvodu nicotná, neboť byla žalobcem uzavřena s nevlastníkem, pak v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí, že aktivní a pasivní věcná legitimace z hlediska práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním dle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy svědčí zásadně pouze smluvním stranám, což v písemné smlouvě byl pouze žalobce a žalovaný [číslo] (viz též např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 694/2019). Tím spíše by žalovaná [číslo] nebyla povinna vrátit peněžní prostředky, pokud by bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena platně, jak tvrdí oba žalovaní, když oba shodně uvádějí, že žalovaná [číslo] udělila plnou moc žalovanému k prodeji motorky a že z její strany byla vůle prodat prostřednictvím žalovaného [číslo] motocykl zájemci o jeho koupi, protože v takovém případě by došlo k převodu vlastnictví na žalobce, a žalobci by tudíž ani nemohlo vzniknout z tohoto důvodu právo na vrácení kupní ceny. Žalovaná [číslo] tedy v řízení nemůže být v žádné z uvedených dvou variant pasivně legitimována a odpovědná za vrácení částky žalobci, a proto již v tomto okamžiku lze učinit jednoznačný závěr, že žaloba vůči ní nebyla podána důvodně. 5. O nároku žalobce vůči žalovanému [číslo] pak soud rozhodl po doplnění dokazování v konečném rozhodnutí. 6. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2018, velkého technického průkazu, předžalobní výzvy včetně dodejky zaslané oběma žalovaným, trestní spisu Policie ČR, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], zejména trestní oznámení, plné moci k přepisu vozidla ověřené 10. 5. 2018, podání vysvětlení