27 C 243/2020-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2020 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 5 566 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným prostřednictvím internetu dne 31. 5. 2016 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 600 Kč, které žalovaný obdržel zasláním na svůj účet. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 966 Kč do 8. 7. 2016. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení částky 5 566 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k věci písemně nijak nevyjádřil. Pouze telefonicky uvedl, že požádal o umožnění splácení dluhu ve splátkách po 1 000 Kč a již první splátku uhradil. 3. V podání ze dne 9. 12. 2020 žalobkyně uvedla, že žalovaný zaslal žalobkyni v říjnu 2020 žádost o splátkový kalendář, kdy navrhoval pravidelné měsíční splátky ve výši 1 000 Kč, přičemž první splátku hodlal uhradit následující měsíc, tzn. v listopadu 2020. Žalobkyně dne 26. 10. 2020 potvrdila žalovanému, že s navrhovanými splátkami souhlasí. První splátku ve výši 1 000 Kč žalobkyně eviduje ke dni 4. 12. 2020. Žádost o splátkový kalendář, souhlas se splátkovým kalendářem i příslušné potvrzení o odeslání souhlasu žalobkyně dokládá soudu v příloze tohoto přípisu. 4. Soud podání žalobkyně vyhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby a řízení proto v rozsahu uvedeném v I. výroku rozsudku podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 5. Soud dne 15. 12. 2020 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli současně poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude soud předpokládat, že nemají proti takovému postupu soudu námitek. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemají proti postupu soudu podle § 115a o.s.ř. námitek, a rozhodnul ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. 6. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru, potvrzení o provedené platbě, faktury, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy včetně podacího archu. 7. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 8. Z Prohlášení pro stávajícího klienta ze dne 31. 5. 2016 soud zjistil, že předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný tohoto dne elektronicky uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 4 600 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 966 Kč nejpozději do 20. 6. 2016. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky věřitele. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě byla věřitelem dne 31. 5. 2016 převedena částka 4 600 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal za zjištěno, že došlo k prodloužení lhůty splatnosti do 8. 7. 2016. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 20. 12. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. V příloze se nachází i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že tato společnost oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky z původního věřitele [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], na žalobkyni. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 31. 5. 2016 k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník) v elektronické formě. Žalobkyně rovněž prokázala, že původní věřitel poskytl žalovanému téhož dne částku 4 600 Kč převodem na jeho účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný tyto skutečnosti ani nijak nezpochybňoval. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli tuto částku spolu s oplatkem 966 Kč, celkem tedy 5 566 Kč do 20. 6. 2016. Tato lhůta byla posléze prodloužena do 8. 7. 2016. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a netvrdil ani neprokázal, že částku 5 566 Kč řádně a včas uhradil. Jelikož ke dni rozhodnutí soudu byla předmětem řízení již jen částka 4 566 Kč, když část dluhu ve výši 1 00 Kč již v průběhu řízení žalovaný uhradil, soud žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni zbývající částku 4 566 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení, uložil mu soud zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužené jistiny a poplatku, přičemž zohlednil částečné umoření dluhu. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právního zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. 11. Jelikož žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši 1 000 Kč, soud uložil žalovanému povinnost splatit zbylý dluh s příslušenstvím a náklady řízení v splátkovém režimu stanoveném v II. výroku rozsudku. Soud současně sankcionoval případné prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek ztrátou výhody splátek.