16 C 17/2022-67 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2020 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 22 074,57 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 13. 7. 2005 smlouvu o kontokorentním úvěru s limitem do 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle smlouvy a nepřekročit limit. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru, proto banka prohlásila dne 1. 7. 2019 úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka byla dne 28. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 22 074,57 Kč na jistině dluhu, částku 2 257,50 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % p.a. počítaného z aktuální jistiny úvěru od 2. 7. 2019 do 1. 2. 2020, částku ve výši 1 350,11 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 2. 7. 2019 do 1. 2. 2020 a dále smluvní úrok 18,90 % p.a. z částky 22 074,57 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10,00 % p.a. z částky 22 074,57 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 12. 12. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, VOP, oznámení o úrokových sazbách, sazebníku, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, výpisu z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, výpisu z úvěrového účtu, oznámení o postoupení a předžalobní výzvy včetně podacího archu. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 6. Smlouvou o poskytnutí úvěru ke sporožirovému účtu ze dne 13. 7. 2005 má soud za prokázáno, že tohoto dne společnost [právnická osoba] jako banka a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč k běžnému účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet bance vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem (aktuální výše činí 13,9 % p.a.) a poplatky dle sazebníku dle dispozic ve smlouvě a nepřekročit limit. Z výpisu z účtu za rok 2010 soud zjistil, že v říjnu 2010 došlo k navýšení limitu na kontokorentním úvěru na 20 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za červenec 2019 soud zjistil, že záporný zůstatek na účtu žalovaného činil ke dni 1. 7. 2019 částku 22 047,57 Kč s poznámkou Přečerpaný kontokorent. Tohoto dne byla částka převedena na účet č. [bankovní účet]. Dle výpisu u kontokorentního úvěru činí aktuální úroková sazba 18,9 % p.a. Z dopisu banky ze dne 1. 7. 2019 soud zjistil, že banka oznámila žalovanému, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání, proto banka dne 1. 7. 2019 pohledávku z účtu [číslo] převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu byla celková dlužná částka 22 106,38 Kč. Skládá se z: nepovoleného přečerpání ve výši 22 074,57 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 31,81 Kč. Žalovaný byl vyzván k neprodlenému vyrovnání dlužné částky na evidenční účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 28. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne 13. 2. 2020 soud zjistil, že tato společnost oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dle podacího archu byl tento dopis zaslán žalovanému poštou dne 14. 2. 2020 na aktuální adresu trvalého pobytu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru původně s limitem 10 000 Kč, navýšeným od října 2010 na limit 20 000 Kč, která má všechny náležitosti dle § 497 a násl. obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. Jelikož byla smlouva uzavřena ještě před účinností zákona č. 145/2010 Sb., soud zde posouzení úvěryschopnosti žalovaného nepřezkoumával. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, avšak úvěr řádně a včas nesplácel a rovněž překročil výši povoleného limitu. Žalovaný výše uvedené skutečnosti nijak nerozporoval. Bance proto vzniklo právo úvěr předčasně zesplatnit, což učinila s účinky k 1. 7. 2019. Žalovaný netvrdil, že uhradil dlužnou částku ve výši 22 074,57 Kč na jistině dluhu, částku 2 257,50 Kč na dlužném smluvním úroku kapitalizovaném do 1. 2. 2020 a částku ve výši 1 350,11 Kč na zákonném úroku z prodlení kapitalizovaném do 1. 2. 2020. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tyto částky v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Jelikož je žalovaný i nadále v prodlení, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok i úrok z prodlení z dlužené jistiny i od 2. 2. 2020 až do úplného zaplacení dluhu. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 2 336 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 884 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za předžalobní výzvu, převzetí věci a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní podaná žaloba splňuje kritéria uvedená v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. že jde o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto přiznal odměnu pr. zástupce žalobkyně a režijní paušály podle tohoto ustanovení.