16 C 303/2020-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež došla soudu dne 14. 7. 2020, upřesněnou podáním ze dne 15. 12. 2020, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 3 000 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 21. 9. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že žalobou vymáhané pohledávky ve výši 3 000 Kč nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019, kterou jako postupník uzavřela se společností [právnická osoba], založenou ve Spolkové republice Německo se sídlem: [adresa], Německo, registrační číslo [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], DIČ: [anonymizováno] jako původní věřitelkou a postupitelkou. [právnická osoba] nabyla pohledávku za žalovaným od původní věřitelky společnosti [právnická osoba] (dále jen„ Ferratum“) Původní věřitelka [anonymizováno] uzavřela s žalovaným dne 19. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen dne 20. 9. 2016. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitelka poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původní věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 3000 Kč a splatností dne 20. 9. 2016. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a vzal za prokázané tyto skutečnosti: 5. Mezi původní věřitelkou [anonymizováno] a žalovaným byla 19. 8. 2016 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen dne 20. 9. 2016. Předmětem žalobního žádání je v daném případě nesplacená jistina úvěru ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení úroků z prodlení z celkové částky od 21. 9. 2016. Společnost [anonymizováno] postoupilo pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], Tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyni jako postupníkem byla dne 16. 12. 2019 uzavřena písemná smlouva o postoupení pohledávek. Žalovanému bylo dne 20. 1. 2020 zasláno oznámení společnosti [právnická osoba], že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným, dříve jí postoupená společností [právnická osoba], s. r. o. v celkové výši 3 000 Kč, postoupena žalobkyni. Současně byla žalovanému zaslána dne 22. 1. 2020 výzva žalobkyně podle § 142a odst. 1 o. s. ř. k úhradě dlužné částky ve výši 4 719 Kč, a to jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 19. 8. 2016 mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 1. 2020 včetně podacího lístku.) 6. Dále soud provedl důkaz zprávou Equa bank ze dne 11. 10. 2021 a zjistil, že žalovaný v období od 17. 8. 2016 do 9. 10. 2021 byl majitelem účtu č. [bankovní účet]. 7. Po zhodnocení těchto skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozsudečným výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 3 000 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 21. 9. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.), § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou předžalobní výzvu k plnění, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 9. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní jako postupníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění (pohledávka), tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). 11. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 12. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).