16 C 373/2021-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu a) částku 6 329 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 7. 2. 2016 do zaplacení, b) částku 1 025 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně obch. společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 6. 2. 2016 uzavřena smlouva o přepravě osob a žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, když se při jízdě vlakem 145 neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem a také způsobil zdržení vlaku o 13 minut. Žalobkyně vyčíslila dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 29 Kč a na přirážce k jízdnému částku 6 300 Kč pro tuto jednotlivou jízdu. Rovněž 3. 1. 2016, a to ve vlaku 837 mezi stanicemi Suchdol n. Odrou a Studénka cestoval bez platné jízdenky, která mu byla vyměřena v částce 25 Kč a 1 000 Kč přirážka, celkem tedy žalovaný dluží 1 025 Kč. Následně byly obě pohledávky společností [právnická osoba], jakožto původním věřitelem a postupitelem postoupeny [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] 848, se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávek bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila první pohledávku dne 7. 9. 2016 a druhou pohledávku dne 15. 8. 2016 včetně příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] 790, se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakožto postupníkovi. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: 5. Žalovaný jako cestující cestoval vlakem provozovaným dopravcem obch. společností [právnická osoba] a při přepravní kontrole se dne 6. 2. 2016 mezi stanicemi Bohumín a Bohumín (ve vlaku 145) neprokázal platným jízdním dokladem, kde vlak mimořádně zastavil, čímž způsobil zdržení vlaku o 13 minut. O provedené přepravní kontrole bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Žalovaný dle zápisu v SPPO na místě neuhradil cenu jízdného ve výši 29 Kč, přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a přirážku za zpoždění vlaku vyšší kvality v délce 13 minut ve výši 3 900 Kč. Totožnost žalovaného byla při přepravní kontrole zjištěna z jeho občanského průkazu. Dále 3. 1. 2016 cestoval vlakem 837 provozovaným dopravcem obch. společností [právnická osoba] a při přepravní kontrole se neprokázal platnou jízdenkou, která mu byla vystavena v částce 25 Kč spolu s přirážkou 1 000 Kč. Pohledávka za žalovaným ze dne 6. 2. 2016 byla postoupena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 a následně na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 7. 9. 2016 a ze dne 15. 8. 2016 na žalobkyni, pohledávka ze dne 3. 1. 2016 není v smlouvách a přílohách uvedena. K plnění byl žalovaný vyzván poprvé výzvou ze dne 5. 1. 2017 a podruhé výzvou ze dne 6. 12. 2016, pokaždé s oznámením o postoupení pohledávky. 6. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej právní předchůdce žalobkyně přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné za přepravu osob bylo při jízdě dne 6. 2. 2016 sjednáno ve výši 29 Kč. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení jízdného, přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro tuto jízdu. Pokud jde o požadavek žalobkyně na další částku u této jízdy ve výši 5 300 Kč, žalobkyně v skutkových tvrzeních neuvedla, z jakého důvodu tuto další částku požaduje, když navíc je zde zjevný rozpor mezi žalobkyní požadovanou částkou 5 300 Kč a částkou uvedenou v listinných důkazech pouze ve výši 3 900 Kč jako přirážky za zpoždění vlaku vyšší kvality v délce 13 minut ve výši 3 900 Kč, přičemž tento rozpor nebyl žalobkyní nijak vysvětlen. Soud není oprávněn dovozovat chybějící skutková tvrzení z listinných důkazů. K jednání nařízenému na den 11. 3. 2022 se žalobkyně nedostavila, čímž zmařila soudu možnost být v tomto směru poučena, proto důsledkem neunesení břemene tvrzení je pro ni nepříznivé rozhodnutí a zamítnutí nároku co do částky 5 300 Kč s příslušenstvím z této částky. Pokud jde o další jízdné a přirážku v celkové výši 1 025 Kč za jízdu vykonanou žalovaným dne 3. 1. 2016, žalobkyně sice prokázala, že předchůdci vznikl nárok na tuto částku, avšak neprokázala, že by na ni pohledávka přešla postoupením, neboť pohledávka není v žádné z předložených smluv o postoupení pohledávek ani v přílohách k těmto smlouvám uvedena. Soud proto pro nedostatek aktivní legitimace ve sporu, resp. neprokázání aktivní legitimace žalobkyně pro podání žaloby ohledně této částky žalobu zamítnul i co do částky 1 025 Kč s příslušenstvím z této částky. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, měl by právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Protože však žalovanému s řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly, soud rozhodl o nákladech tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal. 9. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, vyzval soud v IV. výroku rozsudku žalobkyni k doplacení soudního poplatku. Soudní poplatek z podané žaloby zde dle Položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila pouze 400 Kč, soud proto vyzval žalobkyni k doplacení rozdílu ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku