16 C 389/2020-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 1. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 702,99 Kč a úroku z prodlení z této částky za dobu od 2. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 21. 8. 2013 smlouvu o sporožirovém účtu, na základě které byl žalované zřízen účet č. [bankovní účet]. Mezi účastníky poté došlo k uzavření rámcové smlouvy, na jejímž základě došlo k uzavření smlouvy o účtu a smlouvy o kontokorentním úvěru. Žalovaná na svém účtu čerpala úvěr ve výši 2 618,20 Kč. Do data splatnosti úvěru však žalovaná úvěr nesplatila a výši úvěru přečerpala nad povolený záporný zůstatek. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána. Z důvodu prodlení se splacením poskytnutého úvěru a z důvodu přečerpání povoleného limitu došlo dne 1. 3. 2018 k výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících dohod. Ke dni výpovědi smlouvy činila pohledávka celkem částku 2 702,99 Kč a skládala se z jistiny úvěru ve výši 2 618,20 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 660,80 Kč. Podáním ze dne 23. 11. 2021 žalobkyně svůj nárok vzala částečně zpět, a to co do částky 84,79 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 2. 3. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 2. 3. 2018 do 31. 8. 2020 z částky 2 618,20 Kč. O tomto dispozitivním úkonu bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 7. 2022, č. j. [číslo jednací] tak, že soud řízení ve zpětvzetím rozsahu zastavil. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ Spořitelna“), uzavřela s žalovanou 21. 8. 2013 smlouvu o sporožirovém účtu, na základě které byl žalované zřízen účet [bankovní účet]. Následně došlo k uzavření rámcové smlouvy, jejímž podpisem byla mezi žalovanou a [anonymizováno] sjednána smlouva o kontokorentním úvěru (dále jen„ Smlouva o kontokorentu“), na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalované možnost čerpat úvěr, který měl být splacen nejpozději do 1 roku od čerpání. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 2 618,20 Kč, které však řádně a včas nesplatila, zároveň překročila povolený úvěrový limit (záporný zůstatek účtu), přičemž na výzvy [anonymizováno] k úhradě dluhu nereagovala. Z tohoto důvodu, tj. z důvodu prodlení se splacením poskytnutého úvěru a z důvodu přečerpání povoleného limitu, [anonymizováno] vypověděla předmětnou smlouvu o účtu a související dohody, zároveň žalovanou dlužnici vyzvala ke splácení všech závazků, tj. i závazku ze Smlouvy o kontokorentu, dopisem ze dne 1. 3. 2018. Ke dni výpovědi smlouvy, tedy ke dni 1. 3. 2018, činil celkový dluh žalované 2 702,99 Kč, tj. součet jistiny úvěru ve výši 2 618,20 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 660,80 Kč. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovanou včetně příslušenství od [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 6. 2018 a následně, jako nová věřitelka, zaslala žalované dne 21. 5. 2020 předžalobní výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Soud rozhodl o věci elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalované do jejích vlastních rukou, a proto byl platební rozkaz zrušen usnesením ze dne 4. 11. 2020, jež nabylo právní moci dne 21. 11. 2020. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 4. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud provedl dokazování listinami přiloženými k žalobě, tj. rámcovou smlouvou ze dne 21. 8. 2013, smlouvou o účtu č. [bankovní účet] ze dne 21. 8. 2013, úplným výpisem z účtu, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2018 včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2018 včetně podacího lístku a výzvou před podáním žaloby ze dne 21. 5. 2020 včetně podacího lístku. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla i přes upomínky na sporožirovém účtu [číslo] nepovolený záporný zůstatek ve výši 2 618,20 Kč, a na úrocích a úrocích z prodlení 22,26 Kč, vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky 2 640,46 Kč. Dne 1. 3. 2018 byla pohledávka ze sporožirového účtu převedena na evidenční účet pohledávek. 6. Žalovaná v řízení netvrdila, natož aby prokázala, že vymáhanou částku již zaplatila nebo že její povinnost plnit zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou 21. 8. 2013 smlouvu o účtu a dále rámcovou smlouvu o finančních službách. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, převedla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], záporný zůstatek na evidenční účet pohledávek. Ke dni převodu byla celková částka 2 640,46 Kč, která se skládá z nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2 618,20 Kč a z řádných úroků a zákonných z prodlení ve výši 22,26 Kč. Žalovaná je povinna uhradit vymáhanou částku 2 70 Kč i s příslušenstvím žalobkyni jako své nové věřitelce, neboť bylo prokázáno, že v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka za žalovanou přešla z původní věřitelky [právnická osoba] na žalobkyni na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. 8. Soud proto rozsudečným výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 2 618,20 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 1. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.), § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou předžalobní výzvu k plnění, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 10. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní jako postupníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění (pohledávka), tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). 12. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 13. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).