16 C 95/2022-44 — Okresní soud v Karviné

1. V řízení zahájeném u soudu dne 24. 1. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 061,30 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 977,17 Kč za dobu od 9. 12. 2020, z částky 3 696,63 Kč za dobu od 25. 5. 2021 do zaplacení a z částky 907,50 Kč za dobu od 26. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 22. 6. 2020 smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které dodávala elektřinu ze zařízení distributora do odběrného zařízení žalovaného na adrese [adresa], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo]. Za období od 20. 7. 2020 do 19. 11. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 24. 11. 2020 s datem splatnosti 8. 12. 2020 znějící na částku 4 977,17 Kč. Za období od 20. 11. 2020 do 5. 5. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 9. 5. 2021 s datem splatnosti 24. 5. 2021 na částku 3 696,63 Kč. Žalovaný na svůj dluh ve výši 4 977,17 Kč ani na dluh ve výši 3 696,63 Kč, provedl distributor na žádost žalobkyně odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, za což žalobkyni vyúčtoval částku 907,50 Kč. Rovněž tuto částku žalobkyně žalovanému vyúčtovala, avšak ani na tuto dlužnou částku ničeho neuhradil. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala žalobkyně žalovanému dne 26. 1. 2021 a dne 12. 4. 2021 doporučeně písemné upomínky s výzvou k úhradě, za které žalovanému vyúčtovala vždy poplatek ve výši 240 Kč. I přes tuto výzvu k úhradě dlužných částek nedošlo. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, v důsledku čehož eviduje žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby pohledávku z titulu nezaplacených faktur za odběr elektřiny ve výši 4 977,17 Kč, ve výši 3 696,63 Kč a za odpojení odběrného místa ve výši 907,50 Kč, požaduje žalobkyně po žalovaném rovněž příslušenství představující zákonné úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 10. 1. 2022 předžalobní výzvu k úhradě, ale bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (žalobkyně výslovně, žalovaný na základě právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů k žalobě přiložených učinil tato skutková zjištění: 5. Mezi účastníky, tj. žalobkyní jako obchodníkem s elektřinou a žalovaným jako zákazníkem, byla uzavřena písemná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 22. 6. 2020 (dále jen též jen„ Smlouva“), a to na dobu neurčitou. Nedílnou součástí Smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD“). Touto Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny, tzn. dodávat sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se oproti tomu zavázal uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu se Smlouvou, kdy cena elektřiny byla sjednána podle aktuálního ceníku žalobkyně pro podnikatele. (Zjištěno z kopie smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 22. 6. 2020, VOPD a ceníků žalobkyně pro smlouvy na dobu určitou – domácnosti – účinné od 1. 1. 2020). 6. Žalobkyně fakturou [číslo] za fakturační období od 20. 7. 2020 do 19. 11. 2020 vyúčtovala žalovanému doplatek ceny za dodávku elektřiny a distribuční služby dle Smlouvy ve výši 4 977,17 Kč, který byl splatný 8. 12. 2020 (Zjištěno z řádného vyúčtování za elektřinu.) Dále fakturou [číslo] vyúčtovala žalovanému za fakturační období od 20. 11. 2020 do 5. 5. 2021 doplatek ceny za dodávku elektřiny a distribuční služby částku 3 696,63 Kč (Zjištěno z konečného vyúčtování za elektřinu). Daňovým dokladem [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč. 7. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 1. 2021 k úhradě žalované částky 8 057,71 Kč a dopisem ze dne 12. 4. 2021 k úhradě žalovaných částek ve výši 12 952,17 Kč (Zjištěno z kopie výzvy k plnění podle ustanovení §142a o. s. ř. ze dne 10. 1. 2022 včetně podacího archu a detailní informace České pošty, s. p., k této doporučené zásilce.) 8. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že vymáhanou částku již zaplatil nebo že jeho povinnost plnit zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem. 9. Po právním posouzení skutkového stavu (výše uvedených skutkových zjištění) soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobkyně jako dodavatel (obchodník s elektřinou) uzavřela s žalovanou jako zákazníkem platnou písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, která má všechny předepsané náležitosti smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny stanovené v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni 21. 11. 2018 (dále jen„ energetický zákon“). Práva a povinnosti smluvních neupravené Smlouvou (včetně VOPD) a energetickým zákonem se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Soud vzal za prokázané, že žalobkyně na základě Smlouvy dodávala žalovanému v době od 20. 7. 2020 do 19. 11. 2020 elektřinu do sjednaného odběrného místa, proto žalovaný jako odběratel a kupující byl povinen řádně a včas uhradit cenu dodávky, kterou mu žalobkyně řádně vyúčtovala, což se nestalo. Poněvadž se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.) ve výši 4 977,17 Kč, splatného 8. 12. 2020, ve výši 3 696,63 Kč, splatného 24. 5. 2021 a ve výši 907,50 Kč, splatného 25. 5. 2021, má žalobkyně právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně učené ve shodě s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s tvrzeními žalobkyně, jež zpochybněna žalovaným nebyla, před podáním žaloby nebylo na dlužné částky ničeho uhrazeno. Proto je žalovaná povinen uhradit vymáhanou částku 4 977,17 Kč i s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 9. 12. 2020 do zaplacení, částku 3 696,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 25. 5. 2021 do zaplacení, částku 907,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 5. 2021 do zaplacení a poplatek 480 Kč za 2 odeslané upomínky (každá po 240 Kč). 10. Soud proto rozsudečným výrokem I. žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. přiznal k tíži neúspěšné žalované částku 2 252 Kč jako náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) 800 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 300 Kč podle bodu 2. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 12. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). 14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., jenž stanoví, že povinnost k peněžitému plnění uloženou soudem v rozsudku je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.