24 C 147/2020-70 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 12.6.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 800 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 1.6.2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že je bývalým zaměstnancem žalovaného, pro kterého vykonával práci [anonymizováno], a to na základě pracovní smlouvy ze dne 16.4.2018 ve znění dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 19.12.2019. Žalobce dne 3.7.2018 utrpěl pracovní úraz, kdy došlo k drtivému poranění pravé dolní končetiny, který si vyžádal amputaci palce a dvou prstů této končetiny. Žalobce na základě lékařského posudku ze dne 11.7.2019 nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, a proto došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu podle § 52 písm. d/ zákoníku práce ke dni 31.7.2019. Žalobci vznikla významná nemajetková újma, když bylo doživotně ztíženo jeho profesní a společenské uplatnění ve věku 27 let. Dle lékařského posudku ohodnocení ztížení společenského uplatnění vydaného dne 5.8.2019 MUDr. [jméno] [příjmení] bylo ztížení společenského uplatnění v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. ohodnoceno 1 600 body, což odpovídá částce 400 000 Kč. S odkazem na § 271c odst. 1 zákoníku práce žalobce uvedl, že při určování skutečné hodnoty ztížení společenského uplatnění je třeba pečlivě hodnotit veškeré aspekty konkrétního případu a vzít v úvahu dosavadní život poškozeného a jak se tento změnil v důsledku úrazu. Má za to, že již samotná skutečnost, že k amputaci palce a dvou prstů dolní končetiny došlo u žalobce ve velmi mladém věku, tj. v jeho 25 letech, kdy má většinu života před sebou, opravňuje učinit závěr, že by mělo dojít ke zvýšení částky odpovídající ztížení společenského uplatnění stanovené uvedeným nařízením, neboť není spravedlivé, aby stejné odškodnění z titulu ztížení společenského uplatnění získala osoba, která utrpěla zranění ve věku 60 let, a osoba, která byla na samém začátku produktivního věku. Nejde přitom pouze o snížené možnosti výdělečné činnosti, ale také o samotný fakt, že nesnáze související se ztrátou palce a prstu u dolní končetiny bude takto mladá osoba snášet po mnohem delší dobu. Žalobce má za to, že v jeho případě je na místě základní výměru ztížení společenského uplatnění zvýšit, a to na trojnásobek částky stanovené uvedeným nařízením. Žalobce i nadále trpí bolestmi při chůzi a při změnách počasí. Nenašlapuje stále správně a z důvodu špatné polohy chodidla při nášlapu se bolest přenáší i do oblasti kyčlí a páteře. Implantovaná kůže na noze je náchylná na tvorbu puchýřů, které se těžko hojí a jsou velmi bolestivé. Z důvodu hrozící infekce žalobce nemůže chodit plavat, ani navštěvovat saunu, přičemž tyto činnosti žalobce před úrazem pravidelně absolvoval. Žalobce není schopen chodit na delší procházky do lesa, nemluvě o běhu. Hrával fotbal a chodil do posilovny. Žalobce nezvládá ani déletrvající domácí práce ve stoje, musí si často dělat přestávky. Bolesti se objevují i při delší jízdě autem nebo hromadnou dopravou, při stání ve frontě a při déletrvajících nákupech. Žalobce je také nucen nosit speciální ortopedické vložky. Pro žalobce bylo velmi těžké smířit se s tím, že po dlouhou dobu potřeboval aktivní pomoc své manželky při péči o svou osobu. Pociťoval úzkost a byl ve velmi špatném psychickém stavu. Žalobce se bojí, že nebude schopen své manželce dostatečně pomoct při péči o dceru, která se má brzy narodit, a následky jeho zranění ho budou limitovat do budoucna při volnočasových aktivitách. Žalobce má komplexy z důvodu kulhání, stydí se ukazovat chodidlo, je mu to velmi nepříjemné. Žalobce byl nucen omezit i svůj společenský život, nemůže tančit na zábavách, ani se účastnit déletrvajících společenských akcí. Žalobce je velmi mladý a musí se smířit s tím, že je spousta činností, které nebude moci do konce života vykonávat. Za přiměřené zvýšení žalobce považoval trojnásobek ztížení společenského uplatnění, tedy částku ve výši 1 200 000 Kč. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Na svou obranu uvedl, že nařízením vlády č. 276/2015 Sb., účinným od 26.10.2015, byla hodnota jednoho bodu proti předchozí právní úpravě navýšena o více než dvojnásobek, a to ze 120 Kč 1 bod na 250 Kč 1 bod. Rovněž tak novou právní úpravou byl dvojnásobně zvýšen i počet bodů jednotlivých položek poškození zdraví. Smyslem nové právní úpravy odškodňování ztížení společenského uplatnění tak mimo jiné bylo, aby se každému postiženému zaměstnanci dostalo náležitého odškodnění bez nutnosti aplikace institutu mimořádného zvyšování odškodnění dle § 271s zákoníku práce, podle kterého je zvýšení náhrady odůvodněno pouze ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. Žalovaný má za to, že vyplacením náhrady ve výši 400 000 Kč byl nárok žalobce plně a zcela přiměřeně vypořádán, neboť okolnosti vylíčené žalobcem v žalobě neodůvodňují mimořádnost či výjimečnost případu, a to zejména proto, že životní uplatnění nepřekračuje obvyklou míru. Důvody, jež uvádí žalobce pro účely navýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění, nejsou dle názoru žalovaného relevantními. Předně nelze vyhodnotit věk 27 let žalobce jako velice nízký, když v tomto věku se obvykle zaměstnanci již nepřipravují na budoucí povolání, mají založené rodiny, mají děti atd. Pokud jde o ztrátu způsobilosti k výkonu svého dosavadního zaměstnání, pak tato okolnost již byla zcela jednoznačně podkladem pro stanovení počtu bodů lékařem v lékařském posudku ze dne 5.8.2019 a sama o sobě neodůvodňuje navýšení náhrady. I po poranění, které žalobce utrpěl, má žalobce pořád širokou škálu možností vykonávat jiná zaměstnání bez nutnosti zatěžovat zraněnou část dolní končetiny. Zásah do společenského a budoucího života žalobce nebyl dle žalovaného svou intenzitou mimořádný a byl již zohledněn v bodovém ohodnocení v lékařském posudku ze dne 5.8.2019. Žalovaný dále namítal, že zákonný úrok z prodlení vzniká až na základě soudního rozhodnutí, v němž je určena doba splnění. Teprve uplynutím takto určené doby splnění dochází k prodlení dlužníka. 3. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby s odkazem na vyjádření žalovaného, které považuje za přiléhavé a se kterým se ztotožňuje. 4. Podáním došlým soudu dne 29.12.2021 žalobce žalobu rozšířil o částku 468 750 Kč a dále vzal žalobu zpět o úrok z prodlení z částky 800 000 Kč za dobu od 1.6.2020 do zaplacení. Soud změnu žaloby u jednání dne 20.1.2022 připustil a v souladu s § 96 občanského soudního řádu řízení co do úroku z prodlení zastavil. 5. V rámci rozšířeného podání žalobce dále uvedl, že žalobce nechal přezkoumat posudek ze dne 5.8.2019 soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy MUDr. [jméno] [příjmení]. Znalec dospěl k závěru, že původní posudek o vyčíslení ztížení společenského uplatnění byl neúplný a skutečné bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce činí dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 2 225 bodů, což odpovídá částce 556 250 Kč. Současně znalec posoudil i výši nároku dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, přičemž výši nároku za ztížení společenského uplatnění vyčíslil na částku 692 613 Kč. S odkazem na Nález Ústavního soudu II ÚS 2925/20 ze dne 15.11.2021 žalobce dovozoval, že soudy jsou povinny přiznat odškodnění na úrovni, které by se dostalo poškozenému v občanskoprávním vztahu, a to bez toho, aby byl stěžovatel povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ. Požadovaná částka 1 268 750 Kč se skládá z rozdílu mezi původním odborným posudkem lékaře a znaleckým posudkem ve výši 156 250 Kč, dále rozdílu mezi hodnotou určenou znaleckým posudkem dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a částkou určenou dle metodiky Nejvyššího soudu ve výši 136 363 Kč a z částky zohledňující tvrzené okolnosti v poměrech žalobce ve výši 976 137 Kč. 6. Pracovní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne 16.4.2018 a dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 19.12.2018 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva na výkon práce [anonymizováno] na všech [anonymizováno] pracovištích [právnická osoba], a.s., a to od 16.4.2018 na dobu určitou do 31.12.2019 Dohodou o rozvázání pracovního poměru uzavřenou dne 16.7.2019 byl pracovní poměr mezi účastníky ukončen z důvodu dle § 52 písm. d/ zákoníku práce, neboť v důsledku pracovního úrazu nesmí žalobce dle lékařského posudku konat dosavadní práci. Pracovní poměr skončil ke dni 31.7.2019. Posu