24 C 160/2021-46 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 27.1.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 7 357 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 190,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 733,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 969,80 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok 20,98 % ročně z částky 5 969,80 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, a dále částku ve výši 15 750 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 431,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 114,70 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 129,35 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok 23,72 % ročně z částky 12 129,35 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], (po fúzi [IČO]), uzavřel dne 5.8.2014 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 11 137 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 7 000 Kč a poplatku ve výši 4 137 Kč) formou 43 týdenních splátek po 259 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 byla s účinností od 6.12.2019 pohledávka, která činila bez příslušenství ke dni postoupení 7 357 Kč, postoupena na žalobce – nárok č. 1. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], (po fúzi [IČO]) uzavřel dne 29.4.2019 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 26 100 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 11 100 Kč) formou 58 týdenních splátek po 450 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 byla s účinností od 6.12.2019 pohledávka, která činila bez příslušenství ke dni postoupení 15 750 Kč, postoupena na žalobce – nárok č. 2. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouvou o půjčce [číslo] uzavřenou dne 5.8.2014 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 4 137 Kč, celkem tedy částku 11 137 Kč v 43 týdenních splátkách po 259 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 23) uzavřenou dne 6.12.2019 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 bylo žalovanému odesláno dne 7.1.2020 a výzva k plnění ze dne 3.9.2020 byla odeslána dne 4.9.2020. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 3 780 Kč – nárok č. 1 Smlouvou o půjčce [číslo] uzavřenou dne 29.4.2014 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 11 000 Kč, celkem tedy částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy (str. 13) uzavřenou dne 6.12.2019 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 bylo žalovanému odesláno dne 7.1.2020 a výzva k plnění ze dne 3.9.2020 byla odeslána dne 4.9.2020. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 10 350 Kč – nárok č. 2. 4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). 5. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutou zápůjčku, a proto soud vyhodnotil uzavřené smlouvy o„ půjčce“ ze dne 5.8.2014 a ze dne 29.4.2014 jako neplatné, neboť odporují zákonu (§ 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016). Předložené listiny označené jako Karta zákazníka sice obsahují některé údaje o příjmech a výdajích žalovaného, ale k těmto údajům nebyly předloženy žádné podklady, ze kterých bylo vycházeno. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného, pokud se jedná o nárok č. 1, vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 3 220 Kč (7 000 Kč – 3 780 Kč), a pokud se jedná o nárok č. 2, částku ve výši 4 650 Kč (15 000 Kč - 10 350 Kč). Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do dispozice žalovanému) doručením žaloby (30.8.2021). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (31.8.2021), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 1.9.2021, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila v druhém pololetí r. 2021 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5 % ročně. 11. Ve zbytku, tedy co do částky 4 137 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 190,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 733,50 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 5 969,80 Kč od 7.12.2019 do 31.8.2021 a z částky 2 749,80 Kč od 1.9.2021 do zaplacení, a dále úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 5 969,80 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, a dále co do částky 11 100 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 431,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 114,70 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 129,35 Kč od 7.12.2019 do 31.8.2021 a z částky 7 479,35 Kč od 1.9.2021 do zaplacení, a dále úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 12 129,35 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, soud žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce (tedy i ujednání o poplatcích) je neplatná. 12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádn