24 C 185/2022-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 15.6.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 18 355 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 304,78 Kč od 18.3.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, dále úrok 28 % ročně z částky 2 304,78 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 123,42 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná s právním předchůdcem žalobcem společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 14.12.2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Peníze žalovaná v den uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku ve výši 35 283 Kč formou 60 týdenních splátek po 589 Kč a poslední splátkou ve výši 532 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 byla s účinností od 1.2.2022 pohledávka, která ke dni postoupení činila 18 478,42 Kč, postoupena na žalobce. 2. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 14.12.2016 bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci celkem částku 35 283 Kč formou 60 týdenních splátek po 589 Kč a poslední splátkou ve výši 532 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy (pořadové [číslo]) uzavřenou dne 28.1.2022 bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1.2.2022 a výzva k okamžitému splacení ze dne 10.2.2022 byla podána k doručení na poště dne 11.2.2022 a výzva k úhradě dluhu z 20.5.2022 byla podána dne 24.5.2022. 4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.). 5. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutou zápůjčku, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 14.12.2016 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 o. z.). 6. Za stavu, že poskytnutá částka ve výši 19 000 Kč (u které by připadalo v úvahu ji vydat z titulu bezdůvodného obohacení) již byla žalobci žalovanou uhrazena v plné výši, soud žalobu zamítl. 7. Žalobce k prokázání schopnosti žalované zápůjčku splácet navrhl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], žádný další důkaz nenavrhl. Z obsahu zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 14.12.2016, kterou zpracovávala navrhovaná svědkyně [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši 8 000 Kč a ostatní příjmy ve výši 15 000 Kč. Žádné podklady pro příjmy a výdaje předloženy nebyly. Z uvedeného vyplývá, že navrhovaná svědkyně by do věci nic nového nemohla vnést, když je zjevné, že pro posouzení schopnosti žalované úvěr splácet neměla k dispozici žádné podklady. Lze dodat, že zápůjčka byla zároveň poskytnuta na refinancování již dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] kdy z poskytnuté částky byla žalované na refinancování předchozího dluhu použita částka ve výši 7 256 Kč. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení neúspěšný a žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.