24 C 187/2022-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 10.6.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 12.6.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobce tvrdil, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne 11.5.2021 prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku nevrátil. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.3.2021. 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11.5.2021 bylo zjištěno, že obsahuje označení předchůdce žalobce, označení žalovaného, závazek společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a další smluvní podmínky. Listina neobsahuje vlastnoruční podpis ani žádný jiný (elektronický) podpis účastníků. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Za stavu, že žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky, bylo potřeba, aby žalobce prokázal její uzavření kvalifikovaným elektronickým podpisem. Tuto skutečnost žalobce neprokázal. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný smlouvu o úvěru s žalobcem uzavřel, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. 5. Ze zprávy Moneta Money Bank, a.s. ze dne 11.11.2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 12.5.2021 částku ve výši 25 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Za situace, že v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutá částka byla žalovaným vrácena, soud v souladu s § 2991 občanského zákoníku zavázal žalovaného vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v jistině ve výši 25 000 Kč. Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovaného) doručením žaloby dne 27.8.2022. Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté, tj. 28.8.2022, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 29.8.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 153 odst. 2 občanského soudního řádu ve výši 8,25 % ročně. 6. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 8,25% roční úrok z prodlení z částky 25 000 Kč za dobu od 12.6.2021 do 28.8.2022, zamítl. 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 9. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 452 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 250 Kč, částku 2 702 Kč. 10. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 549/1991 Sb. a položkou 2 bod 2 a položkou 1 Sazebníku soudních poplatků doměřil soud žalobci soudní poplatek z návrhu, a to částku 250 Kč, když celkem činí soudní poplatek 1 250 Kč a bylo již uhrazeno 1 000 Kč.