24 C 225/2021-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 26.4.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 33 931,26 Kč, dále úrok 10,9 % ročně z částky 33 931,26 Kč od 3.3.2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 33 931,26 Kč od 3.3.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaný úrok ve výši 2 639,64 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 902,54 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 26.4.2018 smlouvu o úvěru [číslo]. Podle úvěrové smlouvy poskytl žalobce žalované bezúčelový úvěr ve výši 44 000 Kč na účet žalované sjednaný ve smlouvě o úvěru, a to dne 26.4.2018. Žalovaná převzala závazek tento úvěr splatit v 84 měsíčních anuitních splátkách ve výši 749, Kč splatných vždy 15. dne v měsíci. Žalovaná porušila svůj závazek zaplatit žalobci poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách a naposledy se ocitla v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni 15.4.2020, nicméně žalobce přistoupil k níže uvedenému zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání " Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" žalované dne 17.8.2020. Veškeré závazky žalované se staly splatnými dne 15.10.2020. Žalovaná tyto neuhrazené peněžní prostředky do dnešního dne neuhradila. Žalovaná k datu zesplatnění dlužila žalobci částku 35 174,55 Kč, která se skládala z dlužné jistiny 33 931,26 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 1 241,69 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1,6 Kč. Protože žalovaná nehradila splátky dohodnuté ve smlouvě ke dnům splatnosti, přestože tak dle čl. 5 obchodních podmínek učinit měla, vznikl jí závazek zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, z dlužné jistiny a dlužných poplatků. Vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část jsou dále úročeny pevnou úrokovou sazbou dohodnutou ve smlouvě o úvěru ve výši 10,9 %. Po datu zesplatnění dlužná částka narůstala o běžný úrok a úrok z prodlení. Částečné úhrady dlužné částky je žalobce oprávněn v souladu s čl. 5 obchodních podmínek použít na úhradu svých jednotlivých pohledávek dle vlastního uvážení. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě svého dluhu vůči žalobci. V tomto dopise, zaslaném žalované dne 14.4.2021 na poslední známou adresu, žalobce informoval žalovanou o výši jejího dluhu a současně ji vyzval k neprodlené úhradě celé dlužné částky. V tomto dopise rovněž upozornil žalovanou na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaná svůj závazek nesplní. Žalovaná však na výzvu ze strany žalobce nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Žalovaná dluží žalobci ke dni 2.3.2021 částku 37 473,44 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 33 931,26 Kč kapitalizovaného běžného úroku 2 639,64 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 902,54 Kč 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalobce k důkazu předložil žádost o poskytnutí úvěru (číslo žádosti 010510725R) s údajem o čísle podepsané el. žádosti 1: [číslo] ze dne 26.4.2018 a smlouvu o úvěru [číslo] s údajem o čísle podepsané el. žádosti 1: [číslo] ze dne 26.4.2018, která obsahuje označení účastníků, výši úvěrového limitu, ujednání o úroku a splácení úvěru a podpisy za žalobce. Ze záznamu o podpisu klienta ze dne 26.4.2018 v 17:02:39 bylo zjištěno, že byla podepsána žádost/dokument [číslo]. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že dne 26.4.2018 poskytl žalobce žalované částku ve výši 44 000 Kč. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 17.10.2020 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 35 184,49 Kč do 24.10.2020. Z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že nevrácená jistina z poskytnuté částky činí 14 762,51 Kč. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 5. Žalobce neprokázal, že žalovaná smlouvu o úvěru ze dne 26.4.2018 podepsala, a to zejména pro skutečnost, že ze záznamu o podpisu klienta ze dne 26.4.2018 v 17:02:39 bylo zjištěno, že byla podepsána žádost [číslo] nikoliv žádost vedená pod [číslo] či smlouva o úvěru vedená pod tímto číslem. 6. Za situace, že ani z ostatních provedených důkazů (obchodních podmínek žalobce, podmínek pro kreditní karty, sazebníku poplatků, výzev k zaplacení dluhu, oznámení o zesplatnění úvěru, listin týkajících se posouzení schopnosti žalované splácet úvěr) nevyplynulo, že by žalovaná smlouvu úvěru s žalobcem uzavřela, dospěl soud k závěru, že pro absenci podpisu žalované je smlouva o úvěru ze dne 26.4.2018 neplatná, a proto případné nároky z ní nemohl žalobci přiznat. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované dne 26.4.2018 částku 44 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovanou vydat žalobci z poskytnuté částky nevrácené peněžní prostředky ve výši 14 762,51 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení se žalovaná dostala na základě výzvy žalobce ze dne 17.10.2020. Žalobce požadoval úrok z prodlení od 3.3.2021 do zaplacení. Repo sazba činila v druhém pololetí 2020 i prvním pololetí roku 2021 0,25 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,25 % ročně. 12. Smlouva o úvěru (tedy i případná ujednání o poplatcích, pokutách a úrocích) byla shledána jako neplatná, a proto soud ve zbytku, tedy částku 19 168,75 Kč a 10,9% roční úrok z částky 33 931,26 Kč od 3.3.2021 do zaplacení, dále 8,25% roční úrok z prodlení z částky 19 168,75 Kč od 3.3.2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 639,64 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 902,54 Kč, zamítl. 13. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 14. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.