24 C 229/2021-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 1.4.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 15 418,28 Kč a 9 % roční úrok z prodlení z částky 15 418,28 Kč od 19.8.2018 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne 18.5.2018 prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný i s poplatkem ve výši 5 418,28 Kč zavázal vrátit do 18.8.2018. Žalovaný dlužnou částku nevrátil. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.1.2021. 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z předložené listiny - Smlouvy o spotřebitelském úvěru (bez uvedení data, popř. čísla) bylo zjištěno, že obsahuje označení společnosti [právnická osoba], [IČO], označení žalovaného, závazek společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a další smluvní podmínky. Listina neobsahuje vlastnoruční podpis ani žádný jiný (elektronický) podpis žalovaného. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Za stavu, že žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky, bylo potřeba, aby žalobce prokázal její uzavření kvalifikovaným elektronickým podpisem. Tuto skutečnost žalobce neprokázal. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný smlouvu o úvěru s žalobcem uzavřel, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. 5. Ze zprávy [právnická osoba], bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne 21.5.2018 částku ve výši 10 000 Kč, která byla na základě předložené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 postoupena na žalobce. Za situace, že v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutá částka byla žalovaným vrácena, soud v souladu s § 2991 občanského zákoníku zavázal žalovaného vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v jistině ve výši 10 000 Kč. Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovaného) doručením žaloby dne 7.1.2022. Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté, tj. 8.1.2022, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 9.1.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činí v prvém pololetí roku 2022 3,75 %, a proto úrok z prodlení byl stanoven ve výši 11,75 % ročně. 6. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 418,28 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 15 418,28 Kč od 19.8.2018 do 8.1.2022 a z částky 5 418,28 Kč od 9.1.2022 do zaplacení, zamítl. 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.