24 C 236/2022-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 22.7.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 41 030 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 723,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 847,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 28 777,15 Kč od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, a dále úrok 20,74 % ročně z částky 28 777,15 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 10.5.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč. Peníze žalovaná v den uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku ve výši 106 700 Kč (skládající se ze zápůjčky ve výši 55 000 Kč a poplatku ve výši 51 700 Kč) formou 80 týdenních splátek po 1 343 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 byla s účinností od 7.1.2022 pohledávka, která činila ke dni postoupení bez příslušenství částku 41 780 Kč, postoupena na žalobce. 2. Žalobce a jeho zástupce se z nařízeného jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaná u jednání uvedla, že v minulosti si peníze půjčovala a zároveň je rozdávala. Firmy jí půjčovaly peníze, aniž by zjišťovaly její majetkové poměry. 4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou dne 10.5.2019 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 55 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdci žalobce celkem částku 107 420 Kč v 80 týdenních splátkách po 1 343 Kč a poslední splátkou ve výši 1 323 Kč. Žalovaná potvrdila, že po započtení s předchozím spotřebitelským úvěrem jí byla vyplacena částka ve výši 29 156 Kč. Uvedenou částku převzala v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, stránka 22, uzavřenou dne 7.1.2022 mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou z výše uvedeného úvěru. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022 bylo žalované odesláno dne 4.2.2022 a výzva k plnění ze dne 14.4.2022 byla odeslána dne 19.4.2022. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaná uhradila předchůdci žalobce částku ve výši 67 140 Kč. 5. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.). 6. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplývá, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitelky) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 10.5.2019 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 o. z.). 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (půjčku, popř. zápůjčku). 8. Za stavu, že poskytnutá částka (u které by připadalo v úvahu ji vydat z titulu bezdůvodného obohacení) již byla žalobci žalovanou uhrazena v plné výši, soud žalobu zamítl. 9. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení neúspěšný a žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.