24 C 239/2021-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 7.5.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 8 371 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 84,23 Kč od 12.3.2021 do 4.5.2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 8 371 Kč od 5.5.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalovaný tvrdil, že uzavřel dne 9.2.2020 s žalovanou úvěrovou smlouvu - bezúčelový spotřebitelský úvěr. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta dne 9.2.2020 prostřednictvím služby ThePay na její účet částka ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit i s poplatkem za poskytnutí ve výši 165 Kč v 24 měsíčních splátkách. Žalobce dále uvedl, že k uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], www. [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba], k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy v části " Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí smlouvy v její části " Smluvní strany", zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je v souladu s částí smlouvy "Jak Vám úvěr poskytneme" ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti [právnická osoba], případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Pokud žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, nežli [příjmení], výše uvedené již není vyžadováno. Žalobce zároveň vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. V tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Dále byly smlouvou o úvěru sjednány mezi účastníky smluvní pokuta a další poplatky, přičemž v rámci žaloby žalobce požadoval, mimo jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 693 Kč, za SMS servis poplatků částku ve výši 343 Kč, dále úroky ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 500 Kč Celkem žalobce požadoval částku ve výši 8 371 Kč. 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru spojeném se zpracováním osobních údajů a úvěrovou smlouvou - ID žádosti [číslo] - ID klienta [číslo] ze dne 9.2.2020 (dále jen„ úvěrová smlouva“) bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku ve výši 5 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě The Pay bylo zjištěno, že žalobce zaslal na účet žalované dne 9.2.2020 částku ve výši 5 000 Kč. Soud dále provedl důkaz žalobcem učiněnými písemnými výzvami, a to výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 11.8.2020 a poslední výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 23.6.2020. K těmto listinám nebyly předloženy důkazy o jejich odeslání žalované. Předžalobní výzva k plnění ze dne 12.3.2021 byla odeslána dne 15.3.2021. Z výpisu čerpání splátek a úhrad vyplynulo, že žalovaná neuhradila žalobci žádnou částku. 4. Žalobcem předložená smlouva o úvěru ze dne 9.2.2020 obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalované a na jeho místě je uvedeno, že žalovaná smlouvu podepsala kódem [číslo]. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. PIN kód uvedený na úvěrové smlouvě takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo (a to ani z předloženého Printscreenu k prokázání odeslání SMS kódu, neboť ani ten neprokazuje jednoznačné spojení s podepisující osobou – viz shora), že by žalovaná smlouvu o úvěru s žalobcem uzavřela, dospěl soud k závěru, že pro absenci podpisu žalované je smlouva neplatná. 5. Neplatnost smlouvy o úvěru bylo nutno dovodit i z jiného důvodu. 6. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (lze dohledat na internetových stránkách [webová adresa]) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách [webová adresa]). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že