24 C 252/2019-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 11.7.2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 6 080 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 520 Kč od 22.3.2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, dále zákonný úrok z prodlení z částky 1 520 Kč od 7.4.2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 1 520 Kč od 17.4.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % a zákonný úrok z prodlení z částky 1 520 Kč od 19.4.2019 do zaplacení ve výši 9,75 %. 2. Žalobce tvrdil, že cestující, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem, je podle příslušných zákonů a čl. IX Smluvních přepravních podmínek povinen zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 500 Kč, jež jsou splatné do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Úroky z prodlení uplatnil od 16. dne do zaplacení dlužné částky. Žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem dne [datum] v 8:57 hod., linka č. 12, tramvaj, jízdné 20 Kč, dále dne [datum] v 8:30 hod., linka č. 11, tramvaj, jízdné 20 Kč, dne [datum] v 20:47 hod., linka č. 1, tramvaj, jízdné 20 Kč a dne [datum] v 17:20 hod., linka č. 11, tramvaj, jízdné 20 Kč. 3. Žalobce se z jednání omluvil, opatrovník žalovaného se k jednání nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů 4. Z žalobcem předložené písemné dohody s cestujícím [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se dne [datum] v 8:57 hod., linka č. 12, tramvaj, neprokázal platným jízdním dokladem a uznal vůči žalobci dluh skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč, splatný do 15 kalendářních dnů. 5. Z žalobcem předložené písemné dohody s cestujícím [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se dne [datum] v 8:30 hod., linka č. 11, tramvaj, neprokázal platným jízdním dokladem a uznal vůči žalobci dluh skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč, splatný do 15 kalendářních dnů. 6. Z žalobcem předložené písemné dohody s cestujícím [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se dne [datum] v 20:47 hod., linka č. 1, tramvaj, neprokázal platným jízdním dokladem a uznal vůči žalobci dluh skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč, splatný do 15 kalendářních dnů. 7. Z žalobcem předložené písemné dohody s cestujícím [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se dne [datum] v 17:20 hod., linka č. 11, tramvaj, neprokázal platným jízdním dokladem a uznal vůči žalobci dluh skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč, splatný do 15 kalendářních dnů. 8. Předžalobní výzvou ze dne 11.6.2019, odeslanou téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím do 15 dnů ode dne doručení. 9. Na nároky z přepravy osob soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále pak příslušná ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění platném ke dni jízdy bez platné jízdenky, ceník a smluvní přepravní podmínky žalobce. 10. Listinami bylo prokázáno, že žalovaný se při přepravě hromadným dopravním prostředkem žalobce neprokázal platným jízdním dokladem a ani nezaplatil jízdné a přirážku ve stanovené lhůtě splatnosti. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 o. z., na základě které vzniklo žalobci právo na jízdné ve výši stanovené tarifem žalobce, tj. ve výši celkem 80 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V prvním pololetí r. 2019 činila repo sazba 1,75 % ročně, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 9,75 % ročně. 11. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 3.8.2020, čj. [číslo jednací] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že u žalovaného je narušené logické myšlení a soudnost, je zvýšená sugestibilita, zneužitelnost a manipulovatelnost. Žalovaný je schopen přivodit si újmu, bude-li samostatně právně jednat, přičemž je schopen samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života a je schopen nakládat s částkou do 100 Kč pro jednotlivé právní jednání. Není schopen pochopit smysl, účel, obsah a důsledky smluv, jejichž předmětem je opakované a dlouhodobé plnění. Není schopen činit podání, jednat s orgány veřejné správy, obstarávat své úřední záležitosti. 12. Pokud ve vztahu k jednotlivé jízdě soud dovodil, že žalovaný je schopen pochopit, že je povinen za jízdu uhradit jízdné, jež nepřevyšovalo částku 100 Kč za jednotlivou jízdu, a že v tomto případě se jedná o běžnou záležitost každodenního života, pak co se týče přirážky za porušení této povinnosti tak tomu není. Poměrně obsáhlé smluvní přepravní podmínky žalobce účinné od 1.1.2019 (a také od 11.3.2019) upravují řadu sankcí a v případě přirážky za jízdu bez platné jízdenky činí tato sankce 1 500 Kč, přičemž ta se snižuje v situaci, kdy cestující uhradí přirážku ve voze anebo do sedmi dnů, na částku 1 000 Kč. S ohledem na omezení svéprávnosti žalovaného má soud za to, že takto stanovené podmínky není žalovaný schopen řádně chápat, aniž by si tím nezpůsobil újmu. Zároveň nutno přihlédnout k tomu, že i snížená částka 1 000 Kč podstatně převyšuje částku, se kterou je žalovaný schopen nakládat. Za této situace soud žalobu na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím zamítl. 13. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V prvním pololetí r. 2019 činila repo sazba 1,75 % ročně, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 9,75 % ročně. 14. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s řízením nevznikly.