24 C 258/2021-27 — Okresní soud v Karviné

(stručné - § 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobou došlou soudu dne 25.5.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 7 674 Kč a 8,05% roční úrok z prodlení z částky 7 674 Kč od 29.8.2016 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou dne 29.7.2016 prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná i s poplatkem ve výši 1 674 Kč zavázala vrátit do 28.8.2016. Žalovaná dlužnou částku nevrátila. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.1.2021. 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z předložené listiny - Smlouvy o zápůjčce (bez uvedení data, popř. čísla) bylo zjištěno, že obsahuje označení společnosti [právnická osoba], [IČO], označení žalované, závazek společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a další smluvní podmínky. Listina neobsahuje vlastnoruční podpis ani žádný jiný (elektronický) podpis žalované. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Za stavu, že žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky, bylo potřeba, aby žalobce prokázal její uzavření kvalifikovaným elektronickým podpisem. Tuto skutečnost žalobce neprokázal. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná smlouvu o zápůjčce s žalobcem uzavřela, dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná. 5. Ze zprávy [právnická osoba], bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalované dne 29.7.2016 částku ve výši 6 000 Kč, která byla na základě předložené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 postoupena na žalobce. Za situace, že v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutá částka byla žalovanou vrácena, soud v souladu s § 2991 občanského zákoníku zavázal žalovanou vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v jistině ve výši 6 000 Kč. Žalovaná byla požádána o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalované) doručením žaloby dne 24.1.2022. Žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté, tj. 25.1.2022, kdy byla o plnění požádána (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 26.1.2022, se žalovaná dostala do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činí v prvém pololetí roku 2022 3,75 %, a proto úrok z prodlení byl stanoven ve výši 11,75 % ročně. 6. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 674 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 7 674 Kč od 29.8.2016 do 25.1.2022 a z částky 1 674 Kč od 25.1.2022 do zaplacení, zamítl. 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o zápůjčce. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 9. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 089 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, částku 1 489 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 57,56 %. Odečtením neúspěchu (42,44 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 15,12 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 225 Kč.