24 C 261/2021-24 — Okresní soud v Karviné

(stručné - § 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobou došlou soudu dne 13.8.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5 500 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč od 4.3.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, smluvní poplatek z prodlení 0,1 % denně z částky 5 500 Kč od 4.3.2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 070 Kč. Předmětem řízení byl dluh ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] 29.01.21, uzavřené mezi účastníky dne 29.1.2021, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 5 500 Kč. 2. Žalobce se z jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 29.1.2021 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout úvěr ve výši 5 500 Kč. Smlouva obsahuje údaj o tom, že za žalovaného byla podepsána formou SMS. Z listiny označené jako pohyby na účtu a ze zprávy Equa bank ze dne 26.11.2021 bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla ze strany žalobce poskytnuta dne 29.1.2021 částka 5 500 Kč. Výzva k zaplacení pohledávky byla žalovanému do jeho dispozice doručena dne 13.4.2021. 4. Žalobce tvrdil, že s žalovaným jako spotřebitelem (§ 419 občanského zákoníku) uzavřel smlouvu o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku, § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), a to v písemné formě. Bylo na žalobci, aby nejprve prokázal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 5 500 Kč. 5. Žalobcem předložená smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 29.1.2021 obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného a na jeho místě je uvedeno, že žalovaný smlouvu podepsal SMS. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Slovo SMS uvedené na úvěrové smlouvě takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný smlouvu o úvěru s žalobcem uzavřel, dospěl soud k závěru, že pro absenci podpisu žalovaného je smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 29.1.2021 neplatná, a proto případné nároky z ní nemohl žalobci přiznat. 6. Listinami bylo dále prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému na jeho účet částku ve výši 5 500 Kč. V průběhu řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný žalobci částku ve výši 5 500 Kč vrátil, a proto soud v souladu s § 2991 občanského zákoníku stanovil žalovanému povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v poskytnuté částce 5 500 Kč, a to i s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.). Žalovaný se dostal do prodlení poté, co mu byla doručena výzva k plnění (§ 1958 občanského zákoníku). Ve zbytku soud žalobu zamítl. 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání skutečnosti, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný (zamítnutý požadavek na zaplacení 0,1 % z částky 5 500 Kč do budoucna - pětinásobek ročního plnění - převyšuje přiznanou částku) a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly. 9. V souladu s § 2 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a položkou 2 bod 2 Sazebníku poplatků doměřil soud žalobci soudní poplatek. Podle položky 1 sazebníku činí poplatek 1 000 Kč. V rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu bylo zaplaceno 400 Kč, zbývá doplatit 600 Kč.