24 C 306/2021-22 — Okresní soud v Karviné

(stručné - § 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobou došlou soudu dne 24.6.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 1 524 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 1 524 Kč od 30.4.2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaná porušila své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě nebo § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vše v platném znění), přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Splatnost pohledávky nastala dnem provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaná se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem dne 29.4.2021 v 16:53 hod, linka č. 125 autobus, jízdné 24 Kč. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 4.11.2021, č. j. 24 C 306/2021-17, byla žalovaná ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyzvána, aby soudu ve lhůtě 10 dnů sdělila, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byla poučena o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalované doručeno dne 22.11.2021. Žalovaná se ve stanovené 10denní lhůtě nevyjádřila. 3. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná se dne 29.4.2021 v 16:53 hod, linka č. 125, neprokázala platným jízdním dokladem, přičemž byla seznámena s tím, že jízdné činí 24 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 4. Výzvou ze dne 14.6.2021, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky. 5. Ze smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy, platných od 1.8.2018 ve znění dodatku č. 6 platného od 22.8.2020 (článek 8 bod 4) a tarifu Pražské integrované dopravy, platného od 1.8.2018 ve znění dodatku č. 11, platného od 8.8.2020 (bod III.) bylo zjištěno, že cena jízdného činí 24 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 6. Na nároky z přepravy osob soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora a likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenované soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Dále pak také příslušná ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění platném ke dni jízdy bez platné jízdenky a Smluvní přepravní podmínky žalobce. 7. Listinami bylo prokázáno, že žalovaná se při přepravě hromadným dopravním prostředkem žalobce neprokázala platným jízdním dokladem a ani nezaplatila jízdné a přirážku ve stanovené lhůtě splatnosti. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla podle § 2550 o. z., uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které vzniklo žalobci právo na jízdné ve výši stanovené tarifem žalobce, tj. ve výši 24 Kč. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem, a proto vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a čl. 8 bod 4 smluvních přepravních podmínek). Za tohoto stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou uhradit žalobci celkem částku ve výši 1 524 Kč. 8. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky následujícího dne ode dne zjištění jízdy bez platné jízdenky. Ke dni 30.4.2021 činila repo sazba 0,25 % ročně, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,25 % ročně. 9. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 10. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 089 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, částku 1 489 Kč.