24 C 347/2021-27 — Okresní soud v Karviné

(stručné - § 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobou došlou soudu dne 9.8.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 3 048 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 1 524 Kč od 16.5.2021 do zaplacení a z částky 1 524 Kč od 9.5.2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě nebo § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vše v platném znění), přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Splatnost pohledávky nastala dnem provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem dne 15.5.2021 v 08:21 hod., linka [číslo] autobus, jízdné 24 Kč, dále dne 8.5.2021 v 07:40 hod., linka C - metro. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15.12.2021, č. j. 24 C 347/2021-23, byl žalovaný ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyzván, aby soudu ve lhůtě 7 dnů sdělil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 27.12.2021. Žalovaný se ve stanovené 10denní lhůtě nevyjádřil. 3. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný se dne 15.5.2021 v 08:21 hod., linka [číslo] autobus, neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž byl seznámen s tím, že jízdné činí 24 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 4. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný se dne 8.5.2021 v 07:40 hod., linka C - metro, neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž byl seznámen s tím, že jízdné činí 24 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 5. Výzvou ze dne 19.7.2021, odeslanou téhož dne, byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k úhradě dlužné částky. 6. Ze smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy, platných od 1.8.2018 (ve znění dodatků), a tarifu Pražské integrované dopravy, platného od 1.8.2018 (ve znění dalších dodatků), bylo zjištěno, že přirážka za jízdu bez platného dokladu činí 1 500 Kč a cena jízdného činí 24 Kč. 7. Na nároky z přepravy osob soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), nařízení vlády č. 351/2013 Sb., (kterým se mj. určuje výše úroků z prodlení), příslušná ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění platném ke dni jízdy bez platné jízdenky, tarif a smluvní přepravní podmínky žalobce. 8. Listinami bylo prokázáno, že žalovaný se při přepravě hromadným dopravním prostředkem žalobce neprokázal platným jízdním dokladem a ani nezaplatil jízdné a přirážku ve stanovené lhůtě splatnosti. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla podle § 2550 občanského zákoníku uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které vzniklo žalobci právo na jízdné ve výši stanovené tarifem žalobce, tj. ve výši 24 Kč. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, a proto vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 odst. 4 písm. d/, odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách). Za tohoto stavu soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného uhradit žalobci celkem částku ve výši 3 048 Kč. 9. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky následujícího dne ode dne zjištění jízdy bez platné jízdenky. Pro první pololetí r. 2021 činila repo sazba 0,25 %, a proto úrok z prodlení byl stanoven ve výši 8,25 % ročně. 10. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 11. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 089 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, částku 1 489 Kč.