24 C 348/2021-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 2.9.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 102 675,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 346,72 Kč, úrok ve výši 6,9 % ročně z částky 102 675,12 Kč od 2.9.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 160,02 Kč od 13.3.2018 do 1.9.2021, zákonný úrok z prodlení z částky 102 675,12 Kč od 2.9.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, a dále částku ve výši 121 920 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 23 343,52 Kč, úrok 12,9 % ročně z částky 121 920 Kč od 2.9.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 970,53 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 121 920 Kč od 2.9.2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 13.3.2018 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 145 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobci poskytnutý úvěr spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 494 Kč vždy k 15. dni v kalendářním měsíci a platit žalobci poplatky za služby poskytované v souvislosti s úvěrem. Aktuální výše úrokové sazby činí 6,9 % ročně z vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny úvěru. Žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména byla v prodlení s hrazením sjednaných splátek (poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 15.3.2020). Žalobce v souladu s úvěrovými podmínkami uplatnil úvěrové opatření spočívající v požadavku na úplné splacení jistiny této pohledávky, a to ke dni 27.5.2021. Ke dni 1.9.2021 činila pohledávka žalobce vyplývající ze smlouvy o úvěru celkem částku 116 181,86 Kč, která byla tvořena jistinou 102 425,12 Kč, smluvními úroky 10 346,72 Kč, zákonnými úroky z prodlení 3 160,02 Kč a poplatky 250 Kč. Žalobce dále tvrdil, že dne 18.11.2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] na základě které byl žalobcem žalované poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobci poskytnutý úvěr spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 035 Kč vždy k 20. dni v kalendářním měsíci a platit žalobci poplatky za služby poskytované v souvislosti s úvěrem. Aktuální výše úrokové sazby činí 12,9 % ročně z vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny úvěru. Žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména byla v prodlení s hrazením sjednaných splátek (poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 20.2.2020). Žalobce v souladu s úvěrovými podmínkami uplatnil úvěrové opatření spočívající v požadavku na úplné splacení jistiny této pohledávky, a to ke dni 27.5.2021. Ke dni 1.9.2021 činila pohledávka žalobce vyplývající ze smlouvy o úvěru celkem částku 148 234,05 Kč, která byla tvořena jistinou 118 510 Kč, smluvními úroky 23 343,52 Kč, zákonnými úroky z prodlení 2 970,53 Kč a poplatky 3 410 Kč. 2. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Žalovaná u jednání uvedla, že se jednalo o úvěry bývalého manžela sloužící k podnikání. Žalobce věděl, že žalovaná nebude mít poskytnutou částku z čeho splácet. Žalovaná smlouvy podepsala jen z důvodu toho, že banka trvala na tom, aby o úvěrech manžela věděla. S bývalým manželem je v kontaktu jednou za půl roku, když přijde za synem, který je osobou se zdravotním postižením. 4. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi žalobcem, [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] dne 13.3.2018, reg. [číslo] bylo prokázáno, že žalobce poskytl [jméno] [příjmení] a žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 145 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 6,9 % ročně. [jméno] [příjmení] a žalovaná se zavázali uhradit úvěr v 72 měsíčních splátkách po 2 494 Kč. Z historického výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] (ke smlouvě o úvěru [číslo]) bylo zjištěno, že na poskytnutý úvěr ve výši 145 000 Kč byly uhrazeny splátky ve výši 59 914,55 Kč Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] dne 18.11.2019, reg. [číslo] bylo prokázáno, že žalobce poskytl [jméno] [příjmení] a žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 120 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12,9 % ročně. [jméno] [příjmení] a žalovaná se zavázali uhradit úvěr v 96 měsíčních splátkách po 2 035 Kč. Z historického výpisu z účtu [číslo] (ke smlouvě o úvěru [číslo]) bylo zjištěno, že na poskytnutý úvěr ve výši 120 000 Kč byly uhrazeny splátky ve výši 5 548,30 Kč. Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 6.5.2021, doručenou žalované do její dispozice dne 10.5.2021, a předžalobní výzvou ze dne 27.7.2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužných částek. 5. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.). 6. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. – o. z.). 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím