24 C 74/2022-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 19.3.2022 se žalobce (právní nástupce po fúzi sloučením se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], poskytující finanční produkty pod značkou [anonymizováno]) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 107 753,40 Kč s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 100 289,63 Kč od 25.10.2021 do 22.1.2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 100 289,63 Kč od 23.1.2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 107 753,40 Kč od 26.10.2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 13.11.2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému dne 13.11.2019 finanční prostředky ve výši 110 000 Kč. Žalovaný byl povinen částku vrátit v 84 splátkách po 2 000 Kč (vyjma poslední splátky). 2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouva o úvěru ze dne 13.11.2019 obsahuje označení věřitele ([právnická osoba], [IČO]), označení žalovaného, výši úvěru - 110 000 Kč, a další smluvní podmínky, neobsahuje podpis žalovaného a namísto podpisu je uveden„ SMS kód: [číslo]“. Z výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba], bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet], na který byla dle potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] vyplacena dne 13.11.2019 částka ve výši 110 000 Kč. Z listiny – Ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru – ze dne 25.10.2021 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na poskytnutou částku 110 000 Kč celkem 26 978 Kč. 4. Žalobcem předložená smlouva o úvěru ze dne 13.11.2019 obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. SMS kód uvedený na úvěrové smlouvě ve shora uvedeném smyslu takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. 5. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána možnost uzavírat smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku. I kdyby tomu tak bylo, SMS kód uvedený na úvěrové smlouvě není sám o sobě schopen prokázat, že smlouvu o úvěru uzavřel zrovna žalovaný. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nebyla zjištěna nějaká další skutečnost, která by vedla k závěru, že žalovaný smlouvu uzavřel, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena nebyla. 6. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 110 000 Kč, žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 26 987 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci nevrácené peněžní prostředky ve výši 83 022 Kč. Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovaného) doručením žaloby (9.9.2022). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (10.9.2022), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 11.9.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu s § 153 odst. 2 občanského soudního řádu (soud nemůže překročit návrhy účastníků) ve výši 8,5 % ročně. 12. Ve zbytku, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 24 731,40 Kč a 9,49% roční úrok z prodlení z částky 100 289,63 Kč za dobu od 25.10.2021 do 22.1.2022, dále úrok ve výši 8,5% ročně z částky 100 289,63 Kč od 23.1.2022 do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 107 753,40 Kč od 26.10.2021 do 10.9.2022 a z částky 24 731,40 Kč od 11.9.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl. 13. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalobce za právní zastoupení stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 107 753,40 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 5 420 Kč, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby a účast u jednání soudu) celkem 21 680 Kč. Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 4 úkony 1 200 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas za cestu k jednání, tj. 9 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), tj. 900 Kč a z cestovného k jednání soudu (osobním automobilem o průměrné spotřebě 10,10 l benzínu / 100 km, délce jedné cesty z Brna do Karviné a zpět 383 km, ceně benzínu dle vyhlášky 44,50 Kč a sazby základní náhrady 4,70 Kč/km) ve výši celkem 3 521,49 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 27 301,49 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 33 034,80 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 039 Kč, částku 38 073,80 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 77 % uplatněného nároku. Odečtením neúspěchu (23 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 54 % nákladů řízení, což v přepočtu činí částku 20 559,85 Kč.