26 C 196/2022-13 — Okresní soud v Karviné

Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 10. 6. 2022 domáhala se manželka rozvodu manželství uzavřeného dne [datum], což odůvodnil tím, že manželství je delší dobu nesouladné, účastníci se v posledních letech vzájemně odcizili, nemají žádné společné aktivity a žijí jen vedle sebe a nikoli spolu. Od roku 2021 mají rozdělený byt a nevedou společnou domácnost. Manžel s rozvodem manželství souhlasil, tvrdil, že manželství je rozvrácené z důvodu chování manželky, která měla známost s jiným mužem, a dále ji vyčítal, že po většinu doby společného soužití nepracovala a on tak ze svých příjmů nesl veškeré náklady na bydlení a domácnost. Soud provedl důkaz čtením oddacího listu ze dne 11. 10. 1993 a výslechem obou manželů. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: účastníci dle oddacího listu uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]. U obou se jednalo o manželství první. Z manželství účastníků pocházejí dvě děti, nyní ve věku 28 a 26 let. Účastníci manželství uzavírali po roční známosti, v té době již očekávali narození prvního dítěte. Dle dohody účastníků manžel pracoval a vydělával peníze, manželka se starala o domácnost a děti. Účastníci jezdili na dovolenou pouze na manželem zděděnou chalupu v [obec], manželka s dětmi a svými rodiči tam trávila celé prázdniny, manžel za nimi dojížděl pouze, když měl dovolenou. Výletů s rodinou se účastnil minimálně, byl unavený z práce. Dle manžela byl v domácnosti nedostatek financí, z jednoho platu žily čtyři osoby. V poslední době manželka začala pracovat jako prodavačka, poté co absolvovala dva rekvalifikační kurzy. V roce 2009 se manželka i s dětmi odstěhovala do [anonymizováno], poté co navázala známost s mužem bydlícím v sousedství jejich chalupy. S tímto však nesdílela společnou domácnost. Po roce se vrátila zpět do [obec] z finančních důvodů, následně manželé obnovili soužití. Dle manželky účastníci neměli žádné společné zájmy, nevedli žádné společné aktivity, neměli si co říct a přestali si rozumět. Toto manželka plně nevnímala, dokud děti byly ještě malé. V současné době manželé žijí již asi rok v jednom bytě odděleně, mají oddělené finanční hospodaření, nežijí manželským životem. Náklady na bydlení hradí v plném rozsahu manžel, který však dle dohody s manželkou této již nehradí výživné manželky. Podle ust. § 755 odst. 1, věta první občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno, a to do té míry, že nelze reálně očekávat obnovení soužití. Soud přihlédl ke skutečnosti, že oba manželé odmítají možnost obnovení soužití, děti účastníků jsou již zletilé a soběstačné. Manželé spolu nežijí přibližně rok, což je doba poměrně krátká k celkové délce trvání manželství, avšak problémy v soužití účastníků jsou dlouhodobé. Příčiny rozvratu spatřuje soud ve vzájemném odcizení se manželů, kteří nemají společné zájmy ani aktivity, nemají si co říci. Tento problém se velmi zvýraznil poté, co děti účastníků vyrostly a osamostatnily se. Do určité míry odcizení se bylo důsledkem rozdělení rolí v manželství, kdy manžel se plně a zcela věnoval práci a finančnímu zabezpečení rodiny a manželka plně péči o tehdy malé děti a o domácnost. Odcizení manželů se výrazně projevilo poté, co manželka začala pracovat a pravidelně se tak kontaktovat i s lidmi mimo okruh rodiny. Manželka v průběhu manželství porušila manželskou věrnost a udržovala v roce 2009 delší dobu poměr s jiným mužem, ale toto není bezprostřední příčina rozvratu manželství, jelikož manželé následně obnovili soužití, které trvalo dalších několik let. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití, rozhodl o rozvodu manželství účastníků. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, přičemž oba manželé se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.