27 C 245/2022-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 7 454 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného pojistného dle pojistné smlouvy o modulárním autopojištění [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 28. 2. 2020. Žalovaný se dle smlouvy zavázal platit měsíční pojistné 830 Kč. Pro nezaslání údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, který má sloužit k ověření, že žalovaný splnil podmínky stanovené v pojistné smlouvě, tedy že výše sjednaného pojistného odpovídá počtu ujetých km, byl žalovanému v souladu s pojistnou smlouvou vystaven předpis pojistného rozložený do měsíčních splátek zohledňující skutečně ujeté km ve výši 1 746 Kč, jak vyplývá z vyúčtování pojistného a přiložené platební bilance. Ke dni zániku smlouvy 6. 3. 2021 byla dlužná částka vyčíslena na 7 454 Kč. Žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 6. 10. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to Pojistné smlouvy, Brožurky, Sazebníku, Dodatku, Předpisů plateb, Doúčtování slevy, Pojistky, Storna, Upomínky, Předžalobní výzvy včetně podacího archu, Výzvy na čl. 32 spisu, Dodatku na čl. 33, Výpisu na čl. 34 a Obálky na čl. 35. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Dne 28. 2. 2020 uzavřela žalobkyně jako pojistitel se žalovaným jako pojistníkem elektronicky pojistnou smlouvu o modulárním autopojištění [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou počínaje dnem 28. 2. 2020. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné 9 956 Kč v měsíčních splátkách 830 Kč. Mezi stranami bylo dále sjednáno, že aby mohla žalobkyně kontrolovat dodržování podmínek pojištění, potřebuje, aby žalovaný dodal snímek tachometru vozidla v elektronické podobě: do 15 dnů od počátku pojištění, vždy 3 měsíce před koncem každého pojistného období (žalobkyně jej k tomu vyzve), k datu zániku pojištění (pokud pojištění nezaniklo krádeží nebo zničením vozidla), kdykoli k tomu žalobkyně žalovaného sama vyzve, dále aby žalovaný umožnil žalobkyni provést prohlídku vozidla až 4x ročně. Pokud žalovaný poruší jakoukoli z těchto povinností, žalobkyně mu navýší pojistné na cenu odpovídající nájezdu„ více než 25 000 kilometrů“, a to i zpětně. V dodatku ke smlouvě z téhož dne si strany sjednaly, že bude zohledněna sleva na pojistné dle v dodatku uvedené tabulky dle počtu ujetých kilometrů, když žalovaný uvedl, že předpokládaný roční nájezd kilometrů bude do 5 000 km. Protože žalovaný nedodal fotografii tachometru, bylo mu dopisem ze dne 29. 4. 2020 zpětně od března 2020 navýšeno pojistné z 830 Kč na 1 746 Kč měsíčně. Po odečtení plateb žalovaného v celkové výši 14 110 Kč činí nedoplatek 7 454 Kč. Dopisem ze dne 25. 1. 2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného10 0076 Kč a poplatku za upomínku ve výši 250 Kč do 35 dnů. V upomínce ze dne 2. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného 11 604 Kč dle přiloženého rozpisu do 15 dnů a sdělila mu, že pojištění zaniklo dne 6. 3. 2021. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu z titulu elektronicky uzavřené pojistné smlouvy mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem dle § 2758 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, na základě které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 830 Kč počínaje dnem 28. 2. 2020. Tato částka pojistného platila pro případ nájezdu autem menšího než 5 000 km ročně, přičemž žalovaný byl povinen skutečně najeté kilometry doložit fotografií tachometru. Tuto svou povinnost však nesplnil, proto bylo žalobkyní pojistné zpětně vyúčtováno ve zvýšené výši pro nájezd„ více než 25 000 kilometrů“. Žalovaný v řízení netvrdil, že by pojištění z jakýchkoliv důvodů zaniklo dříve, nežli ke dni 6. 3. 2021. Žalovaný taktéž v řízení netvrdil, že by žalobkyni řádně a včas uhradil pojistné za období do 6. 3. 2021, kdy pojištění zaniklo. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 7 454 Kč. Protože je žalovaný v prodlení, přiznal soud žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z dlužené částky, a to ode dne následujícího po ukončení smlouvy dne 6. 3. 2021, tedy od 7. 3. 2021 až do úplné úhrady dluhu. 7. Soud na okraj uvádí, že dne 2. 9. 2019 bylo u žalovaného vydáno Krajským soudem v Ostravě usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o dluh splatný až po vydání usnesení o úpadku, nevztahují se na něj účinky § 140a insolvenčního zákona. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, sepis a podání žaloby a předžalobní výzvu), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní podaná žaloba splňuje kritéria uvedená v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. že jde o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto přiznal odměnu pr. zástupce žalobkyně a režijní paušály podle tohoto ustanovení.