18 C 218/2023-51 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 6. 2023 spolu s doplněním ze dne 19. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 28 832 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti, které měla žalovaná uhradit v hotovosti v pravidelných 78týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 620 Kč. Dále uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 19. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti, které měla žalovaná uhradit v hotovosti v pravidelných 78 týdenních splátkách po 226 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 6 430 Kč. Pohledávky byly s účinností ke dni 16. 12. 2022 postoupeny žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2023 obsahující výzvu k úhradě dluhu nejpozději do 10 dnů od doručení tohoto dopisu bylo žalované odesláno dne 13. 1. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 1. 6. 2023 odeslanou téhož dne. 2. Podáním doručeným soudu dne 20. 9. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, o čemž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 17. října 2023, č. j. 18 C 218/2023-41 tak, že se řízení zastavuje co do částky 8 260,31 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 814,16 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 718,47 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 9 525,49 Kč od 15. 12. 2022 do 28. 6. 2023, úroku ve výši 23,79 % p. a. z částky 9 525,49 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a dále co do částky 4 853,76 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 529,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 261,26 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 6 192,44 Kč od 15. 12. 2022 do 28. 6. 2023 a co do úroku ve výši 24,36 % p. a. z částky 6 192,44 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. Při jednání dne 5. 12. 2023 zástupce žalobkyně setrval na podané žalobě ve znění po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 19. 9. 2023. Uvedl, že žalovaná splácela úvěr hotově k rukám pověřené osoby právní předchůdkyně žalobkyně a u úvěrové smlouvy končící trojčíslím 236 uhradila celkem částku ve výši 5 620 Kč a u úvěrové smlouvy končící trojčíslím 292 uhradila celkem 6 430 Kč. Zástupkyně opatrovníka žalované při jednání nejprve zdůraznila, že onemocnění žalované muselo být zřejmé již v době uzavírání úvěrové smlouvy. Z procesní opatrnosti navrhovala, aby byla žaloba zamítnuta, s tím, že se žalovaná nachází ve finančně nepříznivé situaci, když příjmy žalované aktuálně činí 20 442 Kč měsíčně a její výdaje 19 502 Kč měsíčně. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 10. 2022, č. j. 39 Nc 3301/2022-74 soud zjistil, že žalovaná byla omezená ve svéprávnosti na dobu 5 let, tak že mimo jiné ve shora citovaném rozsudku, není způsobilá uzavírat, měnit či rušit smlouvy, zejména kupní, darovací, nájemní, o půjčce, úvěrové a jakékoli smlouvy, jejímž předmětem je opakované či dlouhodobé plnění. Z rozsudku je též zřejmé, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého rázu, diagnosticky se jedná o poruchu osobnosti a mírnou kognitivní poruchu, s tím, že volní a rozpoznávací schopnosti žalované jsou snížené a při nakládání s financemi, majetkem atp. podstatně snížené. Z listiny o jmenování opatrovníka ze dne 21. 12. 2022, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že opatrovníkem žalované je město Bohumín. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 8. 2020 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, a to hotově. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 17 611 Kč zahrnující poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 9 611 Kč, a to v pravidelných 78 týdenních splátkách po 226 Kč. Sjednaná úroková sazba ve výši 86 %. 6. Ze zákaznické karty ze dne 19. 8. 2020 se podává, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, není majitelem auta, je invalidní důchodkyní s čistým měsíčním příjmem ve výši 10 309 Kč. Ostatní příjmy žadatelky byly ve výši 0 Kč měsíčně. Jako další čistý příjem domácnosti uvedla částku 0 Kč. Odhadované výdaje uvedla ve výši 5 365 Kč měsíčně, z toho extérní splátky ve výši 1 000 Kč a interní splátky PF ve výši 1 118 Kč. Dále žalovaná uvedla, že účelem tohoto spotřebitelského úvěru je refinancování, žalovaná není držitelkou kreditní karty, ani nemá zřízen bankovní účet, nicméně má zápůjčku u jiné společnosti. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 16. 9. 2020 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 11 000 Kč, a to hotově za účelem refinancování spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 23 652 Kč zahrnující poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 12 652 Kč, a to v pravidelných 78 týdenních splátkách po 304 Kč. Sjednaná úroková sazba ve výši 86 %. 8. Ze zákaznické karty ze dne 16. 9. 2020 se podává, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, není majitelem auta, je invalidní důchodkyní s čistým měsíčním příjmem ve výši 10 309 Kč. Ostatní příjmy žadatelky byly ve výši 0 Kč měsíčně. Jako další čistý příjem domácnosti uvedla částku 25 000 Kč. Odhadované výdaje uvedla ve výši 5 125 Kč měsíčně, z toho extérní splátky ve výši 1 000 Kč a interní splátky PF ve výši 2 112 Kč. Dále žalovaná uvedla, že účelem tohoto spotřebitelského úvěru je refinancování, žalovaná není držitelkou kreditní karty, ani nemá zřízen bankovní účet, nicméně má zápůjčku u jiné společnosti. 9. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] vyplývá, že žalovaná na úvěr uhradila celkem 6 430 Kč. 10. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] vyplývá, že žalovaná na úvěr uhradila celkem 5 620 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovanou, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. 12. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni a současně jí vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 45 438,16 Kč do 10 dnů od doručení tohoto dopisu (podací lístek ze dne 13. 1. 2023). 13. Výzvou k plnění ze dne 1. 6. 2023, odeslané žalované téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 35 554,32 Kč, a to do 16. 6. 2023. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dva spotřebitelské úvěry v celkové výši 19 000 Kč (8 000 Kč a 11 000 Kč). Tyto smlouvy soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně sice tvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, avšak soudu nepředložila důkazy, ze kterých by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované požadovaným způsobem. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. Pro úplnost soud uvádí, že pokud se jedná o příjmovou a výdajovou stránku žalované, žalobkyně vycházela toliko z ničím neověřených tvrzení žalované, a to za situace kdy žalovaná byla již v době uzavírání obou úvěrových smluv invalidní důchodkyní s čistým měsíčním příjmem ve výši 10 309 Kč a měla další výdaje zjevně související s úvěry, které činily při uzavírání pozdější úvěrové smlouvy, tj. dne 16. 9. 2020 již částku ve výši 3 112 Kč měsíčně. 15. S ohledem na