18 C 279/2023-76 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne 29. 6. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 45 056 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 25. 10. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 30měsíčních splátkách po 2 504 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena dne 25. 4. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky z úvěrové smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinnosti ke dni 16. 12. 2022 postoupena žalobkyni. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částku ve výši 66 031,86 Kč. Současně žalobkyně uvedla, že žalovaná do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 34 004 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným 13. 1. 2023. Žalované byla odesílána dne 2. 6. 2023 předžalobní výzva k plnění. 2. Odporem ze dne 29. 8. 2023, doplněným dne 18. 9. 2023 žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy i pro nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně řádně ověřit úvěruschopnost. 3. Žalobkyně k tomu ve vyjádření ze dne 9. 10. 2023 uvedla, aby soud podané žalobě vyhověl, s tím, že žalobkyně je ochotna souhlasit s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši každé splátky 2 200 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že ze zákaznické karty žalované je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, včetně výpisu z bankovního účtu. Dále ověřovala její situaci prostřednictvím veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Žalobkyně upozornila, že žalovaná nikterak nerozporuje uzavření předmětné smlouvy ani dlužnou částku, ale nesouhlasí s výší úroků zápůjčky. Žalobkyně však požaduje pouze úrok ve výši 25,23 % ročně, který je v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 33 Odo 47/2002. V doplnění ze dne 16. 10. 2023 žalobkyně uvedla, že neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Na podporu svých tvrzení žalobkyně předložila rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97. 4. Žalovaná v replice ze dne 6. 12. 2023 zopakovala, že smlouvu považuje za absolutně neplatnou z důvodu neověření úvěruschopnosti, dále pro rozpor s dobrými mravy a vznesla námitku promlčení. Na podporu svých tvrzení předložila nález finančního arbitra ze dne 15. 1. 2018, č. j. [spisová značka] [číslo]. 5. U ústního jednání dne 13. 12. 2023 zástupce žalobkyně trval na podané žalobě a plně odkázal na žalobu, doplnění a písemná vyjádření. Zástupkyně žalované navrhovala, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, přičemž odkazovala na odpor žalované a její písemná vyjádření. 6. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 10. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaná převzala při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 35 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 40 104 Kč, z čehož částka ve výši 22 090 Kč tvoří úrok a částka ve výši 18 014 Kč je poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka. Splátky měly být žalovanou hrazeny hotově po dobu 30 měsíců, a to ve výši 2 504 Kč měsíčně. 7. Z karty zákazníka ze dne 24. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je vdova, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnaná na plný úvazek jako pomocná síla v NSP [obec] [část obce], její příjmy jsou 8 700 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti 10 000 Kč měsíčně, tedy celkem 18 700 Kč měsíčně, a její výdaje jsou 3 850 Kč měsíčně z čehož 834 Kč měsíčně tvoří interní splátky PF. Žalovaná neměla další úvěry. K ověření údajů měla žalovaná předložit 2 výpisy z bankovního účtu. Podle karty zákazníka však žalovaná na své jméno nemá veden bankovní účet. 8. Z listiny označené uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 2. 11. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaná, z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] dluží předchůdkyni žalobkyně, ke dni 2. 11. 2020 částku ve výši 72 193 Kč. 9. Z tabulky umoření ke smlouvě o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že jsou zde evidovány úhrady žalované v celkové výši 34 004 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o půjčce [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 11. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. 12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 13. 1. 2023 podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. 13. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 a podacího lístku ze dne 2. 6. 2023 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce [číslo] to do 16. 6. 2023. 14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne 25. 10. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] na základě které, převzala v hotovosti částku ve výši 35 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 40 104 Kč, tj. celkem 75 104 Kč, ve 30měsíčních splátkách po 2 504 Kč v hotovosti. Bylo prokázáno, že žalovaná na dluh uhradila celkem 34 004 Kč. Žalovaná uzavřela dne 2. 11. 2020 s předchůdkyní žalobkyně uznání dluhu se splátkovým kalendářem z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] s celkovou výší dluhu ke dni 2. 11. 2020 celkem 72 193,61 Kč. 15. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o zápůjčku deklarovala, že žije v nájmu, je zaměstnaná, její příjmy jsou 18 700 Kč měsíčně a výdaje 3 850 Kč. K ověření údajů měla žalovaná předložit 2 výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila žádné důkazy dokládající další příjmy žalované, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalované. Ve vztahu k příjmům žalované ani z karty zákazníka vyplývá, že byly ověřovány z výpisu z bankovního účtu, avšak v kartě zákazníka je současně uvedeno, že žalovaná nemá na své jméno veden bankovní účet. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne 14. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 2. 6. 2023. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým m