18 C 32/2023-63 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručeným soudu dne 21. 11. 2022 se předchůdkyně žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 912,35 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 6. 4. 2018 smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč převodem na účet, které měl žalovaný splatit formou 50 měsíčních splátek po 1 952,46 Kč. Žalovaný však neplnil své smluvní závazky řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 20. 4. 2022 [právnická osoba], [IČO] (původní věřitel) a žalobkyně uzavřely dne 10. 11. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek, jehož součástí byla i pohledávka za žalovaným. Žalovaný od postoupení pohledávky do podání žaloby nezaplatil na svůj dluh ničeho. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 31. 10. 2022. Žalovaný na dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu nezaplatil dále ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů přiložených k žalobě a jejímu doplnění, a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 6. 4. 2014 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 70 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 99 557,15 Kč tvořenou jistinou a úroky, v 50 měsíčních splátkách po 1 952,46 Kč a úhrady pojištění 174 Kč, celkem tedy 2 126 Kč měsíčně. První splátka byla splatná sedmým dne 16. 5. 2018 Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 50 měsíčních splátek činí RPSN 19,17 %. 5. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný žádal o hotovostní půjčku ve výši 70 000 Kč dne 5. 4. 2018. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v pronajatém bytě, má odborné/učňovské vzdělání, pracovní poměr na pozici dělník/řemeslník na dobu neurčitou a průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce 19 195 Kč, avšak celkový měsíční příjem domácnosti je 30 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že jeho nezbytné měsíční náklady činí 0 Kč. 6. K žádosti o půjčku doložil potvrzení o výši příjmu, ze které bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána jako strojírenský dělník na dobu neurčitou s čistým příjmem za posledních 12 měsíců ve výši 249 886 Kč a průměrný čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši 20 823 Kč. 7. Z výpisu z úvěrového účtu žalované a z běžného účtu žalované za duben 2018 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala dne 6. 4. 2018 úvěr ve výši 70 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. 8. Z výpisu z běžného účtu žalované za duben 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek byl záporný; - 4 084,76 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná od května do prosince roku 2018 uhradila 8 řádných splátek po 2 126,46 Kč, a to vždy k 16. dni v měsíci. Za rok 2019 uhradila 12 řádných splátek po 2 126,46 Kč, a to vždy k 16. dni v měsíci. V roce 2020 žalovaná na dluh uhradila 9 řádných splátek po 2 126,46 Kč. V roce 2021 žalovaná na dluh uhradila 10 řádných splátek po 2 126,46 Kč. Celkem tedy 82 932 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně koupila od původního věřitele mj. pohledávku za žalovaným, která byla identifikována v seznamu postupovaných pohledávek číslem smlouvy. 10. Z výzvy k plnění ze dne 31. 10. 2022, odeslané doporučeně dne 31. 10. 2022, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 25 962,94 Kč ze smlouvy o půjčce [číslo] do 7 dnů od odeslání této předžalobní výzvy. 11. Z výsledku lustrace v centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že žalovaná má nařízenu exekuci dne 2. 8. 2022. 12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 6. 4. 2018 částku 70 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky, tedy v celkové výši 99 557,15 Kč v 50 měsíčních splátkách po 1 952,46 Kč. První splátka byla splatná 16. 5. 2018. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla ke dni 20. 3. 2023 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 31. 10. 2022. 13. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak k tomu nebyly soudu předloženy ani navrženy žádné důkazy. V úvěrové smlouvě jsou zaznamenány osobní údaje žalované, její příjmová stránka, avšak výdajová stránka zcela absentuje, respektive obsahuje údaj 0 Kč, což je prakticky nemožné. 14. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 70 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, poníženou o plnění, které již poskytl. Žalovaný již žalobkyni uhradil částku 82 932 Kč, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.