21 C 120/2023-54 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] bezdůvodně obohatila o částku ve výši 20 000 Kč na úkor původního věřitele společnosti [právnická osoba], neboť mezi tímto původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, smlouvu však není žalobkyně schopna doložit. Částku 20 000 Kč vyplatil původní věřitel žalované na účet [bankovní účet] s poznámkou [číslo]. Původní věřitel jako postupitel postoupil pohledávku žalobkyni jako postupníkovi smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako klientem, kdy podle této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované na její požádání úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěr měl být poskytnut dne [datum]. Žalovaná měla jedenkrát měsíčně splácet úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru pak nejpozději při ukončení smlouvy. Výše úrokové sazby byla sjednána na 25 % měsíčně. Smlouva není datována a neobsahuje podpis účastníků. Ze všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], poskytuje smlouvy o zápůjčce prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] jako zapůjčitel pod obchodní značkou CreditON. Společnost ThePay potvrdila dne [datum], že z účtu společnosti [právnická osoba], byla odeslána částka 20 000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Ze zprávy ČSOB bylo zjištěno, že majitelem účtu č. č. [bankovní účet] je žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitel a společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupník, podle které se účastníci dohodli na postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, specifikovaných v seznamu pohledávek, na postupníka. Z dopisu označeného referenčním [číslo] adresovaným žalované ze dne [datum], bylo zjištěno, že obsahuje sdělení, podle kterého bylo žalované sděleno, že podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka věřitele [právnická osoba], postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO] a dne [datum] byla pohledávka postoupena [právnická osoba] Dopis je podepsán nečitelným podpisem Ing. [obec] Siganěvič. Z dopisu není zřejmé, kdo žalobkyni takto vyzýval. Zástupce žalobkyně vyrozuměl žalovanou dopisem ze dne [datum] o postoupení pohledávky z původního věřitele [právnická osoba], na společnost [právnická osoba], a následně byla pohledávka postoupena žalobkyni. Současně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z. pokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil žalované částku 20 000 Kč na bankovní účet, aniž by byl doložen právní titul pro takové plnění. Žalobkyně v řízení dále tvrdila, že jí byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela jako postupník s původním věřitelem společností [právnická osoba], jako postupitelem. Žalobkyně žádnou takovou smlouvu nedoložila. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku postoupil společnosti [právnická osoba] Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by jí byla pohledávka postoupena. Žalobkyně tak neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci k podání této žaloby. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), negativním výrokem, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.