22 C 66/2023-82 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 800 eur s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému dne [datum] půjčil 1 500 eur s tím, že uvedenou částku potřebují na nákup auta, předání peněz měl být přítomen i společník žalovaného [jméno] [příjmení], oba uváděli, že peníze v řádu dnů, maximálně týdne vrátí, ale ani přes několik upozornění žalovaný peníze nevrátil. Dne [datum] měl žalovaný žalobce vylákat ven, avšak měl mu vrátit pouze 700 eur a měl žalobce napadnout, což žalobce oznámil Městské policii [obec], která věc šetřila, žalovaný před policí slíbil, že dluh dalšího dne uhradí. Žalovaný dodnes 800 eur žalobci nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatňovaný žalobcem neuznává, a to ani z části, veškerá tvrzení žalovaného činí spornými. 3. V dané věci je obsažen mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státní občan Maďarské republiky. Pravomoc českých soudů je dána dle § 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle kterého mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má pobyt na území České republiky, který je evidován na adrese [adresa žalovaného], je podle § 84 o. s. ř. místně příslušným k projednání věci Okresní soud v Karviné. 4. Z textové komunikace, u níž účastníci učinili nesporným, že se jedná o komunikaci mezi nimi, bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] vyzývá žalovaného k úhradě finanční půjčky 1 500 eur do [datum], jinak věc ohlásí na PČR a bude ji vymáhat soudně. Žalovaný naopak uvádí, že mu žalobce udělal škodu na autě, a tak dluží on jemu 4 500. 5. Z oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo Městskou policií [obec] podáno oznámení na žalobce, že je důvodně podezřelý, že se dopustil dne [datum] přestupku proti občanskému soužití. Žalobce jako oznamovatel přivolal hlídku městské policie, která měla na místě zjistit, že žalobce chtěl fyzicky napadnout žalovaného a on jej v sebeobraně měl udeřit pěstí do obličeje. Dále zde bylo uvedeno, že žalobce sdělení žalovaného potvrdil s tím, že mu dotyčný dluží peníze a donesl mu jen část peněz z dlužné částky. 6. Ze spisu Magistrátu města Havířov sp. zn. MMHS/43872/2022 Je bylo zjištěno, že u ústního jednání dne [datum] žalovaný v postavení svědka uvedl, že přijel dne [datum] na parkoviště v [obec], protože dlužil žalobci peníze a na tom místě byli domluveni na schůzce. Když přijel na místo, tak mu dal číst peněz, které mu dlužil a řekl mu, že zbytek peněz mu dá následující pondělí. Žalobce jej napadal, on se mu snažil vysvětlit, že další pondělí přinese další peníze. Žalobce při jednání uvedl, že naopak on byl napaden žalovaným, on jej upozornil, že neplní podmínky jejich dohody a žalovaný začal být agresivní. Na místo zavolal městskou policii a věc jim vysvětlil, řekl jim, že žalovaný si od něj půjčil peníze, uvedeného dne jej vylákal ven, že mu peníze vrátí, ale vrátil mu jen část. 7. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že v ní žalobce vyzývá žalovaného k úhradě dluhu 800 eur, odeslání upomínky doloženo nebylo. 8. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalovaný je jeho bývalý zaměstnavatel, od doby, co u něj přestal pracovat, jsou to asi dva roky, ho neviděl. Žalobce zná od vidění, viděl ho při nějaké nakládce zboží, jednou žalobce seděl u něj v garáži, pozval ho tam žalovaný. Dále uvedl, že si není vůbec vědom toho, že by měl žalobce žalovanému půjčovat nějaké peníze. 9. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že [datum] mu volal žalovaný a po telefonické dohodě k němu přijel, v autě byl i pan [příjmení]. Chtěl po něm půjčit peníze, chtěl české koruny, ale on měl jenom eura, a tak mu předal v tom autě 1 500 euro. Žalovaný slíbil, že peníze vrátí za 2-3 dny, ale že to může trvat i měsíc. S tím žalobce souhlasil. Poté ho urgoval, aby peníze vrátil. Žalovaný to pořád oddaloval. Pak mu žalovaný volal a přijel k němu, ten den, jak uváděl v žalobě a jak přijela ta policie. Žalovaný mu tam vrátil 700 euro, když mu řekl, že to není všechno, tak ho zbil. Přijela městská policie a on tam slíbil, že to další den zaplatí. O zapůjčení peněz si nic písemně nesepsali, to žalovaný nikdy nechtěl. Soud výpovědi žalobce neuvěřil, jelikož stojí osamoceně, nepodpořena žádným jiným důkazem. Ačkoli žalovaný v přestupkovém řízení uvedl, že žalobci nějaké peníze dluží, žádný důkaz částku nespecifikuje. 10. Soud neprovedl důkaz výslechem policistů Městské policie [obec] zasahujících při incidentu mezi účastníky dne [datum], jelikož z oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek a z výpovědi žalobce v přestupkovém řízení vyplynulo pouze to, že žalobce policistům sdělil, že mu žalovaný dluží peníze a vrátil mu jen část, proto by dle soudu jejich výslech nic nového nepřinesl. 11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce zapůjčil dne [datum] částku 1 500 eur žalovanému, který by mu vrátil dne [datum] pouze 700 eur. Ačkoli žalovaný ve správním řízení uváděl, že žalobci dlužil peníze a dne [datum] mu část peněz dal a řekl mu, že zbytek mu dá další pondělí, v řízení nebylo prokázáno, v jaké konkrétní výši žalobce žalovanému peníze zapůjčil. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanému zapůjčil částku ve výši 1 500 eur. Ačkoli v řízení vyplynulo, že mezi účastníky zřejmě k nějakému zapůjčení finančních prostředků došlo, žalobce neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že žalovanému zapůjčil tvrzený obnos. Důkazní břemeno ohledně prokázání právní skutečnosti, ze které žalobce dovozuje pro sebe příznivé následky, přitom leží na žalobci. Jediným důkazem k prokázání, že došlo ke vzniku smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o. z. ve výši 1 500 eur byla jeho účastnická výpověď, která však nebyla podpořena žádným jiným důkazem. Soud proto z uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 678 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 800 EUR sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu věci (dle kurzu ke dni 3. 5. 2023 23,560 CZK/EUR) částky 1 860 Kč za vyjádření k žalobě (dle kurzu ke dni 9. 5. 2023 23,365 CZK/EUR), částky 1 900 Kč za účast u jednání dne [datum] (dle kurzu ke dni 14. 8. 2023 24,045 CZK/EUR), částky 1 900 Kč za účast u jednání dne [datum] (dle kurzu ke dni 10. 10. 2023 24,565 CZK/EUR) a částky 1 900 Kč za účast u jednání dne [datum] (dle kurzu ke dni 14. 11. 2023 24,550 CZK/EUR) dle § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 210 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 403,47 Kč za 30 ujetých km v částce 203,47 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 403,47 Kč za 30 ujetých km v částce 203,47 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 403,47 Kč za 30 ujetých km v částce 203,47 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 130 Kč ve výši 2 548 Kč.