24 C 210/2022-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 19.7.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán přispívat na její výživu od 1. července 2022 do 1. července 2024 částkou 500 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že dne 10.5.2022 se jí narodila dcera [jméno] [příjmení], otcovství k dítěti bylo určeno dne 16.5.2022 souhlasným prohlášením rodičů. Mají ještě syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného 25.10.2020. Žalovaný má stanovenou vyživovací povinnost ve výši 1 500 Kč na dceru [jméno] [příjmení], kterou má s jinou přítelkyní. Žalovaný žalobkyni ničím nepřispěl na zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a slehnutím. Oba jsou svobodní. Žalovaná u jednání dále uvedla, že práce, kterou žalovaný měl, byla vždy na dohodu, práci sehnat nemůže. 2. Žalovaný uvedl, že je od 14.11.2022 veden v evidenci úřadu práce. Je nezaměstnaný, pobírá pouze existenční minimum ve výši 2 980 Kč. Má stanovenou vyživovací povinnost na nezletilou Kláru, dceru z předchozího vztahu, ve výši 1 400 Kč. 3. Z rodného listu ze dne 16.5.2022 vydaného v [obec] bylo zjištěno, že účastníkům se dne 10.5.2022 narodila [jméno] [příjmení]. Ze zprávy Úřadu práce v [obec] ze dne 31.8.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaný byli vedeni v evidenci oddělení hmotné nouze a pobírali dávky pomoci (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) v období 1.7.2021 do 31.8.2021. Ze zprávy Úřadu práce, kontaktní pracoviště [obec], ze dne 8.8.2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl naposledy veden v evidenci nezaměstnaných od 5.4.2022 do 20.4.2022, kdy byl sankčně vyřazen. Ze zprávy zaměstnavatele [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnancem společnosti od 1.6.2022 do 30.6.2022 na základě dohody o pracovní činnosti, a od 1.7.2022 do 31.7.2022 na hlavní pracovní poměr – zkrácený úvazek. V tomto měsíci dosáhl mzdy ve výši 6 115 Kč. Pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době ke dni 31.7.2022 na základě žádosti žalovaného. 4. Podle § 920 odst. 1 věty první občanského zákoníku není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 5. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 6. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný v žalovaném období měl nějaké příjmy z pracovní činnosti (až na částku 6 115 Kč) či jiný majetek, z kterého by bylo možno stanovit výživné. Žalobkyně žádné další důkazy v soudem stanovené lhůtě k prokázání majetkových poměru žalovaného nenavrhla, a proto soud žalobu zamítl. 7. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla neúspěšná. Žalovanému, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly. 8. Žalobkyně je od zaplacení soudního poplatku osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. c/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění). Na žalovaného se podle výsledku řízení poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích nepřenesla, a proto soud poplatek za řízení nestanovil.