24 C 261/2022-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 26.4.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 25 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 11.12.2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 706,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 532 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, a částku 11 975 Kč. Žalobce tvrdil, že na něj přešla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27.5.2020, ve znění smlouvy ze dne 16.6.2020, uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], a žalovaným na částku 25 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021. 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalobcem předložená smlouva o úvěru [číslo] obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční, popř. elektronický podpis žalovaného ani žalobce. Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k právnímu jednání učiněnému elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Smlouva o úvěru [číslo] neobsahuje elektronický podpis ve shora uvedeném smyslu, a proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena nebyla. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalobcem dne 22.11.2021, bylo prokázáno, že [právnická osoba], jako postupitel, postoupil na žalobce pohledávky uvedené v příloze č. 1. Soudu nebyla předložena příloha č. 1 (ani případně část přílohy prokazující postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce). Z listiny označené jako KIZAP [číslo], jež obsahuje údaje o žalovaném, nelze bez dalšího dovodit, že se jedná o přílohu č. 1 uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Z uvedeného vyplývá, že žalobce neprokázal (k případnému vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z.) postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, tedy neprokázal, že je nositelem tvrzeného hmotného práva, o nějž v řízení jde. Za tohoto stavu soud žalobu zamítl pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu. 5. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru a k postoupení pohledávky. 6. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení neúspěšný, žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.