24 C 283/2022-20 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 24.6.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 87 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 87 500 Kč od 11.8.2021 do zaplacení ve výši 8,5 %. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným dne 2.6.2021 smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, která měla být splacena do 10.8.2021. Pro případ prodlení s jednotlivou splátkou se žalovaný zavázal (čl. 8 smlouvy) uhradit žalobci sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek. Celkem činí sankce 2 500 Kč. Dále žalobce požadoval poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru (čl. 3 smlouvy) ode dne poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, tj. celkem částku 35 000 Kč Celkem i s jistinou ve výši 50 000 Kč žalobce požadoval 87 500 Kč s příslušenstvím. Žalobce dále uvedl, že poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval kódem poslaným SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného dne 2.6.2021. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalobcem předložená smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 2.6.2021 obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného. Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Smlouva o úvěru [číslo] neobsahuje elektronický podpis ve shora uvedeném smyslu, a proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena nebyla. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána možnost uzavírat smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku. I kdyby tomu tak bylo, SMS kód uvedený na úvěrové smlouvě není sám o sobě schopen prokázat, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovaným. 4. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že žalobce poskytl dne 2.6.2021 žalovanému na jeho účet částku ve výši 50 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci nevrácené peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovaného) doručením žaloby (31.10.2022). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (1.11.2022), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 2.11.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu s § 153 odst. 2 občanského soudního řádu (soud nemůže překročit návrhy účastníků) v požadované výši 8,5 % ročně. 10. Ve zbytku, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 37 500 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 87 500 Kč od 11.8.2021 do 1.11.2022 a z částky 35 000 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalobce za právní zastoupení stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 87 500 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 4 620 Kč, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby) činí celkem 13 860 Kč Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony 900 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 14 760 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 17 859,60 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 500 Kč, částku 21 359,60 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 57,15 % uplatněného nároku. Odečtením neúspěchu (42,85 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 14,3 % nákladů řízení, což v přepočtu činí částku 3 054,34 Kč.