24 C 291/2022-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 25 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 7.1.2022 do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 013,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 746 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, a částku 3 000 Kč. Žalobce tvrdil, že dne 14.6.2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], (dále také jen„ [anonymizováno]“), [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14.6.2021. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, naproti tomu žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] poskytnutou částku spolu s příslušenstvím do 9.4.2021. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobcem dne 8.12.2021. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 14.6.2021, doplněná téhož dne, obsahuje označení účastníků smlouvy, výši úvěru celkem 25 000 Kč a další smluvní podmínky, neobsahuje podpisy účastníků. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] dne 14.6.2021 částku ve výši 6 000 Kč ([variabilní symbol]) a 19 000 Kč ([variabilní symbol]). Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalobcem ze dne 8.12.2021 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], jako postupitel postoupil na žalobce pohledávky uvedené v příloze, mezi jinými i pohledávku za žalovaným (pořadové [číslo]). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1.2.2022 bylo žalovanému odesláno dne 4.2.2022. 4. Žalobcem předložená smlouva o úvěru [číslo] ze dne 14.6.2021, obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však vlastnoruční ani elektronický podpis účastníků smlouvy. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Smlouva o úvěru [číslo] neobsahuje elektronický podpis ve shora uvedeném smyslu, a proto soud dospěl k závěru, že k platnému uzavření smlouvy nedošlo. 5. V průběhu řízení bylo naproti tomu prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na jeho účet částku ve výši 25 000 Kč a že pohledávka z nevrácené částky byla postoupena na žalobce. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci poskytnuté (a nevrácené) peněžní prostředky výši 25 000 Kč. Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovaného) doručením žaloby – uložením u pošty dne 20.7.2022. Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (21.7.2022), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 22.7.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu s § 153 odst. 2 občanského soudního řádu (soud nemůže překročit návrhy účastníků) ve výši 8,5 % ročně. 11. Ve zbytku, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 8,5% roční úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 7.1.2022 do 21.7.2022, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 013,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 746 Kč, a dále částku ve výši 256 Kč, a částku 3 000 Kč, soud žalobu zamítl. 12. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 13. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 14. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu) Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 452 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 137 Kč, částku 2 589 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 72 %. Odečtením neúspěchu (28 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 44 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 1 140 Kč.