24 C 342/2022-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 17.8.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 29.11.2021 do zaplacení ve výši 8,5 %. Žalobce tvrdil, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou dne 27.9.2021 prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku nevrátila. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.3.2021. Výzvou ze dne 18.5.2022, odeslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 21 406 Kč do tří dnů. 2. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27.9.2021, ve znění smluv ze dne 29.9.2021 a 30.9.2021, bylo zjištěno, že obsahuje označení předchůdce žalobce, označení žalované, závazek společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a další smluvní podmínky. Listina neobsahuje vlastnoruční podpis ani žádný jiný (elektronický) podpis účastníků. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Za stavu, že žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky, bylo potřeba, aby žalobce prokázal její uzavření kvalifikovaným elektronickým podpisem. Tuto skutečnost žalobce neprokázal. Za situace, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná smlouvu o úvěru s původním věřitelem uzavřela, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru platně uzavřena nebyla. 5. Z výpisu z účtu a ze zprávy [právnická osoba], ze dne 9.5.2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne 29.9.2021 částky 3 000 Kč ([variabilní symbol]) a 4 000 Kč ([variabilní symbol]) a dne 30.9.2021 částku 5 000 Kč ([variabilní symbol]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Za situace, že v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutá částka byla žalovanou vrácena, soud v souladu s § 2991 občanského zákoníku zavázal žalovanou vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v jistině ve výši 12 000 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 nařízení vlády výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro prodlení v druhé polovině roku 2021 byla stanovena repo sazba ve výši 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5 % ročně. 6. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 7. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 8. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 452 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, částku 2 252 Kč.