24 C 40/2023-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.10.2022, doplněnou podáním ze dne 11.11.2022, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 9 055 Kč, dále 11,75% roční úrok z prodlení z částky 9 055 Kč od 23.1.2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 015 Kč a smluvní pokutu ve výši 623 Kč. Žalobce tvrdil, že pohledávka vznikla ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25.11.2021 (dále jen„ smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 7 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru. Žalobce posoudil její úvěruschopnost na základě údajů, které žalobci poskytla a na základě informací z databází (NRKI, BRKI, insolvenční rejstřík atd.). Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobci potvrdila ve Smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovanou byla uzavřena elektronicky. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce společnosti [právnická osoba] dne 25.11.2025 v částce 7 000 Kč. Žalovaná splatila celkem 1 890 Kč. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 25.11.2021 obsahuje označení účastníků, úvěrový limit ve výši 7 000 Kč a další podmínky úvěru, neobsahuje vlastnoruční podpis žalované a na místo něj je uvedeno„ Podepisuji SMS kódem [číslo] dne [rok] [datum]“. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba (identita podepsané osoby se odvíjí od výlučného ovládání soukromého klíče) může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou (kvalifikovaný prostředek - USB token) a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 5. Žalobce tvrdil, že úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetové stránky [webová adresa], a proto bylo potřeba, aby žalobce prokázal její uzavření kvalifikovaným elektronickým podpisem, jak je shora uvedeno. Kód zaslaný na telefon prostřednictvím SMS zprávy uvedený na úvěrové smlouvě takovým podpisem není, neboť nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. Lze dodat, že i kdyby takto zaslaný kód postačoval, žalobce nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval jím uvedený způsob uzavření smlouvy. Z obsahu spisu a z předložených důkazů nevyplývá žádné právní jednání žalované směřující k uzavření smlouvy. Lze shrnout, že za situace, že ani z ostatních důkazů nevyplynulo, že by žalovaná smlouvu o úvěru s žalobcem uzavřela, dospěl soud k závěru, že nebyla platně uzavřena, a proto případné nároky z ní nemohl žalobci přiznat. 6. Žalobce tvrdil, že na účet žalované poskytl dne 25.11.2021 částku úvěru ve výši 7 000 Kč. Tuto skutečnost žalobce neprokázal. K důkazu předložený přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, zpracovaný žalobcem, neprokazuje skutečnost, že by žalobce poskytl žalované na její účet (resp., že byla připsána na její účet) částku ve výši 7 000 Kč, na kterou by případně vzniklo žalobci právo v rámci posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení na straně žalované. Za tohoto stavu soud žalobu v plném rozsahu zamítl, jak je ve výroku I. uvedeno. 7. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru splácet a k poskytnutí částky ve výši 7 000 Kč. 8. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení neúspěšný, žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.