25 C 127/2022-78 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu 13. 9. 2022 ve spojení s úpravou žaloby ze dne 1. 2. 2023, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 557 968 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodňoval tím, že u žalované utrpěl dne 15. 11. 1999 pracovní úraz, v jehož důsledku žalobci vzniklo právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 17. 11. 2020. Náhrada za ztrátu na výdělku byla žalobci pravidelně vyplácena pojišťovnou [právnická osoba] až do 1. 6. 2021, kdy došlo k zastavení výplaty pro vznik jiného obecného onemocnění, které by žalobci samo o sobě vyřazoval z původní profese. 2. Žalovaná se žalobou souhlasila. Potvrdila, že žalobci u žalované se přihodil pracovní úraz 15. 11. 1999 a vznikl mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 17. 11. 2000, tato náhrada byla pravidelně vyplácena pojišťovnou [právnická osoba] až do 1. 6. 2021, kdy byla zastavená pro vznik jiného obecného onemocnění, které by žalobce samo o sobě vyřazovalo z původní profese. V roce 2021 bylo pojišťovnou, se souhlasem žalobce, zadáno vypracování odborného lékařského posouzení soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], ze kterého vyplynul závěr, že žalobce utrpěl v dubnu 2010 nepracovní úraz pravé horní končetiny (pracovní úraz spočíval v poškození levé dolní končetiny) a tento nepracovní úraz zanechal u žalobce stejné pracovní omezení jako úraz pracovní. V současné době od roku 2010 (tedy po nepracovním úraze) proběhly u žalobce recidivující krvácivé komplikace spojené s poruchou krevní srážlivosti, léčenou Warfarinem. Žilní onemocnění se týká obou dolních končetin, nejen končetiny postižené pracovním úrazem. Ze závěru posudku vyplývá, že u žalobce se jedná o změnu poměrů (§ 271u zákoníku práce), spočívající ve změně zdravotního stavu, který má za následek zánik nároku na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobce v žalobě rovněž uvádí, že naposledy byl vyšetřován pro ověření, zda u něj není přítomno jiné obecné onemocnění, které by jej samo o sobě činilo nezpůsobilým k výkonu práce [anonymizována tři slova] v roce 2016. Pro tento účel byl žalobce dne 28. 6. 2016 vyšetřen ve [anonymizována dvě slova] v [obec], oddělení pracovního a preventivního lékařství, primářkou MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Ze závěrů uvedených v lékařské zprávě vyplynulo, že žalobce trpí pouze následky pracovním úrazu, a že jiným obecným onemocněním, které by jej vyřazovalo z původní profese, netrpí. Nepracovní úraz není ve zprávě z [anonymizována dvě slova] v [obec] vůbec uveden a je tedy pravděpodobné, že vyšetřující lékařka ani nevěděla, že žalobce takovýto úraz utrpěl. Závěrem žalovaná uvedla, že v odborném posouzení MUDr. [jméno] [příjmení], soudní znalkyně, uvádí účelové vytěsňování problémů s pravou dolní končetinou, protože z lékařské dokumentace vyplývá, že úraz z dubna 2020 byl závažný, řešený operativně a s následnými komplikacemi při hojení. Dále dle znalkyně není zohledněno dlouhodobé užívání léku Warfarin – kontraindikace práce v [anonymizováno], následkem je pouze lehké omezení hybnosti v levém hlezenním kloubu. Dle znalkyně mělo být u žalobce provedeno vyšetření na možnou genetickou poruchu krevní srážlivosti – trombofilii, která by byla příčinou trvalé warfarinizace žalobce. Žalobkyně uvádí další choroby, kterými žalobce trpí, a i přesto trvají nadále následky po pracovním úraze, které žalobce omezují, stejné omezení je však uváděno lékařkou pro stav po poranění pravé dolní končetiny v dubnu 2010, které nesouviselo s výkonem zaměstnání. 3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 1. 8. 1991 se zařazením jako [anonymizováno] Poslední pracovní zařazení u žalobce – [anonymizována dvě slova]. Dne 15. 11. 1999 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, úrazový děj je uveden [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Při pracovním úrazu došlo k poranění levého kolene a bérce žalobce. Za pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Pracovní poměr žalobce byl ukončen dohodou, rozvázání pracovního poměru k 16. 11. 2020 z důvodu odchodu do plného invalidního důchodu a pracovního úrazu ze dne 15. 11. 1999. Náhrada za ztrátu na výdělku byla vyplacená a zastavená výplata byla k datu 31. 5. 2021. Žalobci dne 24. 4. 2010 se přihodil nepracovní úraz, žalobce vybral i žalovanou předžalobní výzvou ze dne 10. 4. 2022. 4. Soud provedl důkaz lékařskou zprávou vydanou MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem ze dne 1. 11. 2020, zprávou ošetřujícího lékaře ze dne 21. 1. 2000, zprávou ošetřujícího lékaře ze dne 13. 9. 2001, znaleckým posudkem vypracovaným před podáním žaloby znalcem primář MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví – odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, ze dne 27. 11. 2010, sdělením žalované ze dne 23. 9. 2010, sdělením žalované ze dne 9. 2. 2011, lékařskou zprávou [anonymizována dvě slova] [obec], oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 28. 6. 2016, záznamem o jednání, posouzení zdravotního stavu okresní správnou sociálního zabezpečení ze dne 8. 11. 2020, oznámením o ukončení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ze dne 23. 11. 2021, výpisem ze zdravotní dokumentace ze dne 3. 2. 2022, odpovědí žalované ze dne 20. 4. 2022, potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 8. 6. 2022, e-mailem [právnická osoba] ze dne 22. 7. 2022, znaleckým posudkem ze dne 12. 9. 2023 vypracovaným znalcem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví - specializace posudkové lékařství, dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 16. 11. 2020, dohodou o přiznání plného invalidního důchodu pro pracovní úraz ze dne 15. 11. 1999. 5. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 1. 8. 1991 se zařazením jako [anonymizováno], poslední pracovní zařazení žalobce bylo [anonymizována tři slova]. Dne 15. 11. 1999 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, úrazový děj je uveden [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Za pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Z lékařské zprávy vydanou MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem ze dne 1. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobce ode dne 15. 11. 2020 je trvale nezpůsobilý k výkonu práce [anonymizována tři slova] dle okresní správy sociálního zabezpečení, a to protokolu ze dne 8. 11. 2020 byla zjištěna plná invalidita v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15. 11. 1999. Pracovní poměr žalobce byl u žalované ukončen dohodou, k rozvázání pracovního poměru došlo 16. 11. 2020 z důvodu odchodu do plného invalidního důchodu a pracovního úrazu ze dne 15. 11. 1999. Ode dne 24. 10. 2020 je žalobce plně invalidní v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15. 11. 1999. Od 17. 11. 2000 žalobci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy výplata renty byla zastavena od 1. 6. 2021 s odůvodněním, že dle znalce po pracovním úrazu ze dne 15. 11. 1999 vzniklo jiné obecné onemocnění, které by žalobce vyřazovalo z původní profese, kterou před pracovním úrazem vykonával. Od 1. 11. 2012 žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pojišťovna vycházela z průměrného měsíčního hrubého výdělku stanoveného k datu vzniku nároku ve výši 24 835 Kč a k datu 22. 7. 2022 by jeho valorizace činila 48 549 Kč. Žalobci dne 2. 4. 2010 se přihodil nepracovní úraz. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 10. 4. 2022. 6. Ze znaleckého posudku vypracovaného před podáním žaloby znalkyní prim. MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 11. 2020 bylo zjištěno, že obecné onemocnění hypertenzí prozatím není spolehlivě diagnostikováno, zařazeno ani léčeno, tedy je znalkyně prozatím pomíjí. Žalobce však utrpěl dne 24. 4. 2010 nepracovní úraz pravého hlezenního kloubu s odlomením zadního kotníku se subluxací a roztržením deltového vazu kotníku. Stav řešen operativně 26. 4. 2010 otevřenou krvavou reposicí a osteosyntézou zevního kotníku dlahou se šesti šrouby, roztržený deltový vaz byl sešit. Od tohoto nepracovního úrazu neuplynul ještě rok, stav lze považovat prozatím za ustálený a k případným trvalým následkům se toho času nelze vyjádřit. V současné době tedy nelze dát na otázku stanovení, zda u žalobce po pracovním úraze z 15. 11. 1999 vzniklo jiné obecné onemocnění, které by jej samo o sobě vyřazovalo z původní profese [anonymizována tři slova] či nikoliv. Dále znalkyně dospěla k závěru, že v současné době jsou