27 C 16/2023-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2023 a doplněnou 1. 3. 2023 se domáhal žalobce zrušení své vyživovací povinnost k žalované (jeho zletilé dceři) od 21. 11. 2022. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná dne 10. 9. 2022 vdala, a že tuto žalobu podává na žádost insolvenčního správce. 2. Žalovaná uvedla, že nárok neuznává. Ona i její manžel jsou studenti na soukromé škole [anonymizováno] v [obec]. Žalovaná studuje 3. Ročník pedagogického lycea, manžel studuje 4. Ročník všeobecného čtyřletého gymnázia. S manželem sdílejí společnou domácnost s matkou žalované [jméno] [příjmení] a přispívají jí každý částkou 2 000 Kč měsíčně na bydlení z celkové výše nájmu 6 764 Kč. Další výdaje jsou samozřejmě spojeny se stravováním, oblékáním, pořizováním hygienických potřeb, cestováním hromadnou dopravou, či přiměřenými náklady na kulturu a zábavu. Výše uvedené hradí žalovaná z výživného od otce a z finančních prostředků poskytovaných matkou. Žalovaná vzhledem k náročnosti studia nemá možnost si přivydělat v průběhu školního roku. Její manžel rovněž nemá žádný příjem, ani nepobírají žádné sociální dávky. 3. K jednání nařízenému na den 16. 6. 2023 se žalobce řádně a včas nedostavil a ani se z jednání nijak neomluvil. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti žalobce, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 4. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to přehledu vyplacených dávek na č. l. 11 a 12 spisu, smlouvy o přispívání nájemné bytu na č. l. 13 a 14, sdělení na č. l. 15, SIPO na č. l. 16, smlouvy o nájmu na č. l. 17 – 20, školného na č. l. 21, potvrzení o studiu (2x) na č. l. 22, dvou příjmových pokladních dokladů na č. l. 23 – 25 a rozsudku opatrovnického soudu z 16. 10. 2018. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 6. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 10. 2018, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 12. 2018, soud zjistil, že žalobci byla vůči žalované jako jeho dceři od 1. 11. 2018 zvýšeno výživné z částky 3 500 Kč na částku 4 300 Kč měsíčně. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, jakož i z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaná se dne 10. 9. 2022 vdala za [jméno] [příjmení]. Z potvrzení o studiu vydaného [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], sídlem [adresa], narozený dne [datum], studují na této střední škole od 1. 9. 2022, a to formou denního studia. Žalovaná je v 3. ročníku pedagogického lycea, její manžel v 4. ročníku gymnázia. Školné pro školní rok 2023 /2024 činí pro lycea a gymnázium 2 000 Kč měsíčně. Z příjmových pokladních dokladů soud zjisti, že žalovaná a její manžel uhradili společně škole na školném dne 22. 9. 2022 částku 2x 2 000 Kč, 1. 11. 2022 částku 4 000 Kč, 27. 11. 2022 částku 4 000 Kč, 19. 12. 2022 částku 4 000 Kč a dne 2. 3. 2023 částku 4 000 Kč. Z přehledu Úřadu Práce ze dne 13. 3. 2023 soud zjistil, že žalované ani jejímu manželovi nejsou od 1. 9. 2022 do 28. 2. 2023 vypláceny žádné dávky. Ze 2 smluv o přispívání na nájemné bytu ze dne 14. 9.2022 soud zjistil, že žalovaná a její manžel jako spolubydlící uzavřeli s [jméno] [příjmení], matkou žalované smlouvu, v níž se zavázali matce žalované přispívat na nájemné každý po 2 000 Kč měsíčně. Z nájemní smlouvy a potvrzení SBD [obec] ze dne 8. 3. 2023 soud zjistil, že matka žalované je nájemcem družstevního bytu a žalovaná a její manžel jsou u ní hlášeni jako spolubydlící. Z poukázek SIPO soud zjistil, že za leden 2023 platila matka žalované za elektřinu, poplatky za televizi a rozhlas, plyn a nájem částku 5 813 Kč, za únor 2023 částku 6 764 Kč a za březen 2023 částku 6 764 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 7. Podle § 910 odst. 1 občanského zákona (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle odst. 2 vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, když soud neshledal důvod pro zánik vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované (jeho zletilé dceři). Žalovaná prokázala, že se stále nemůže sama živit, neboť řádně pokračuje ve studiu, což doložila potvrzením školy a doklady o placení školného. I vzhledem k jejímu věku (kdy žalovaná ještě ani nedosáhla 19 let věku) v žádném případě nelze konstatovat, že by snad nešlo o řádnou přípravu na budoucí povolání. Je pravdou, že žalovaná uzavřela manželství a že by vyživovací povinnost manžela měla předcházet vyživovací povinnosti rodiče, nicméně v řízení bylo prokázáno, že její manžel (který má také teprve 19 let) rovněž řádně studuje, a nemá žádné příjmy ani ze zaměstnání ani z dávek či přídavků. Žalobce pak netvrdil, ani neprokázal, že by žalovaná či její manžel nějaké příjmy měli. Za této situace zůstává i nadále vyživovací povinnost rodičů k žalované, tedy i žalobce jako jejího otce, zachována, a není zde v této chvíli důvod pro zrušení této vyživovací povinnosti. Z předložených dokladů je rovněž zřejmé, že žalovaná má výdaje spojené jak s bydlením, tak se svým studiem, kdy platí na soukromé škole měsíční školné. Soud proto musel žalobu pro její zřejmou nedůvodnost v plném rozsahu zamítnout. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná žádné náklady řízení neuplatňovala.