28 C 113/2023-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 2. 2023 domáhala, aby byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku 6 692 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 392 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, částku 4 624 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 324 Kč od 20. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 1 757 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 457 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, z důvodu, že žalovaný coby vlastník/provozovatel vozidla neměl k dále uvedeným vozidlům v dále uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., a to k vozidlu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, ode dne 16. 1. 2021 do dne 21. 5. 2021, dále v období od 1. 6. 2021 do dne 31. 8. 2021, a v období od 1. 9. 2021 do 1. 10. 2021, a je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu ve a náklady na uplatnění příspěvku; kteréžto nároky vůči žalovanému žalobkyně uplatnila písemnou výzvou k zaplacení, splatnost první pohledávky nastala dne 16. 3. 2022, splatnost druhé pohledávky nastala 19. 7. 2022, a splatnost třetí pohledávky nastala 6. 9. 2022. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. V souladu s ustanovením § 115a č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů přiložených k žalobě a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 5. Z evidence motorových vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v době od 16. 1. do 1. 10. 2021 veden jako provozovatel a vlastník vozidla registrační značky [registrační značka]. Vozidlo bylo v daném období evidováno jako provozované, jedná se o osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců nad1 350 cm3 do 1 850 cm3. Výzvou ze dne 31. 12. 2021, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne (zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího archu), byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP za vozidlo [registrační značka] za období bez pojištění od 16. 1. 2021 do 31. 5. 2021, ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Výzvou ze dne 23. 6. 2022, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne (zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího archu), byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP za vozidlo [registrační značka] za období bez pojištění od 1. 9. 2021 do 1. 10. 2021, ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Výzvou ze dne 5. 5. 2022, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne (zjištěno z výzvy samé a údajů k zásilce [anonymizováno] získáních prostřednictvím internetu z portálu Pošta on-line), byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP za vozidlo [registrační značka] za období bez pojištění od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021, ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2022, která mu byla téhož dne odeslána (zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího archu). 6. Žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, že v předmětných obdobích bylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla ani že by příspěvek do garančního fondu uhradil. 7. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek do garančního fondu za každý den porušení povinnosti, aby vozidlo, které je evidováno v registru vozidel jako provozované, mělo sjednané pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., jak vyplývá z § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Denní sazba, rozlišená dle zdvihového objemu válců vozidla, se určí dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je tak povinen uhradit příspěvek za vozidlo [registrační značka] za období od 16. 1. 2021 do 31. 5. 2021, tj. 136 dní * 47 Kč v celkové výši 6 392 Kč, za období od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021, tj. 92 dní * 47 Kč v celkové výši 4 324 Kč, za období od 1. 9. 2021 do 1. 10. 2021, tj. 31 dní * 47 Kč v celkové výši 1 457 Kč. 8. Žalovaný byl rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé neuhrazené období, a to podle § 4 odst. 4, 5 zákona č. 168/1999 Sb. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Spolu s dlužnou částkou soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z dlužných částek, podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost pohledávek nastala v každém daném případě na základě výzev žalobkyně k úhradě (uplynutím lhůty k zaplacení v nich stanovené), které byly doručeny dle zákonné domněnky v ust. § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání žalovanému. 9. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 2 252 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 800 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 900 Kč (3× 300 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 300 Kč za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a 300 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za úkony právní služby - podání ze dne 2. 6. 2023, když tímto podáním žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně reagovala na výzvu soudu k odstranění vad a nedostatků žaloby, přičemž od žalobce zastoupeného advokátem lze oprávněně požadovat, aby žaloba netrpěla vadami. V případě, že tomu tak není a žalobce musí žalobu opravovat či doplňovat, nelze náklady s tím spojené považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nichž má procesně úspěšný účastník právo. 11. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 12. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.