28 C 148/2023-48 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 25 155 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 22. 3. 2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal částku 10 550 Kč, na bankovní účet č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol]. Žalovaný se zavázal splatit celý úvěr celý do 30 dnů (bez nutnosti platit úrok či poplatky) anebo splácet revolvingový úvěr minimálními měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky plus úrok z úvěru za měsíc, nejméně 500 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. V současnosti zbývá na úhradu jistiny úvěru 10 550 Kč, dále na úhradu kapitalizovaného úroku z úvěru 9 330 Kč a na úhradu smluvní pokuty za prodlení s vrácením úvěru 5 275 Kč, kteréžto nároky činní žalobkyně předmětem žalobního návrhu. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu na základě čl. 5 4. smlouvy o revolvingovém úvěru, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. 5. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, dne 6. 5. 2022, soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně jako postupník a [právnická osoba], jako postupitel, dohodli, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, součástí smlouvy je příloha č. 1, v níž jsou specifikovány postupované pohledávky, v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným. Postupitel, společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] dopisem ze dne 22. 5. 2022 odeslaném žalovanému na adresu [adresa], jak bylo zjištěno z dopisu samotného a poštovního podacího lístku. 6. Ze smlouvy revolvingovém úvěru, ve spojení s fotografií občanského průkazu, bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] (právní předchůdkyní žalobkyně) jako úvěrujícím a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku na jeho požádání a v jeho prospěch poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového rámce (čl. 1), přičemž klient se zavazuje poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok a případné poplatky (čl. 1). V záhlaví smlouvy je u žalovaného uveden bankovní účet č. [bankovní účet], což je dle čl. 2 smlouvy, účet na který je žalovanému poskytován úvěr. Výši úvěrového rámce stanoví úvěrující na základě posouzení úvěruschopnosti klienta (čl. 3 1. smlouvy). Dle čl. 3 smlouvy se úvěr poskytuje jako bezúčelový, s tím, že e nejedná o úvěr na bydlení ve smyslu § 2 odst. 2 zákona 257/2016 Sb., dle čl. 8 smlouvy je právní vztah ze smlouvy vztahem spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky dne 3. 11. 2022. Žalovaný se při uzavření smlouvy prokázal fotografií svého občanského průkazu. Smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetu, v uživatelském účtu žalovaného, který pro žalovaného za tímto účelem vytvořila a vedla na základě smlouvy o uživatelském účtu právní předchůdkyně žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o uživatelském účtu). Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že výše úvěrového rámce činní 10 550 Kč. Z listiny„ Profil klienta“, který je výstupem z informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-maiilovou adresou a IP adresou. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při poskytnutí úvěru žalovanému z údajů o výši jeho příjmu, výdajů na bydlení a dalších výdajů, z listiny není patrno, že by údaje byly ověřeny. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že účet je veden na jméno žalovaného a dne 22. 3. 2021 byla na účet připsána platba ve výši 10 550 Kč, [variabilní symbol]. 7. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 22. 5. 2022, který byl žalovanému odeslán dne 22. 5. 2022, k uhrazení dluhu před podáním žaloby, ve lhůtě do tří dnů, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího lístku. 8. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená (§ 1880 o. z.). Žalobkyně zakládá své nároky na smlouvě, na kterou, dle jejich obsahu, dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, (dále jen„ ZoSÚ“), neboť smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ, který stanoví, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli a žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost. 10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. 12. Žalobkyně netvrdila, natož aby prokázala, zda a jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy posuzována. 13. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 14. V projednávané věci tak dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů dostála své povinnosti s odbornou péčí