28 C 184/2023-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném, aby jí zaplatil částku 17 761,62 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 569,35 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 14 647,73 Kč, částku 1 385,41. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 27. 5 2021 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru 30 000 Kč, kterou se spolu s příslušenstvím zavázal vrátit do 27. 7. 2022. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Žalovaný uhradil celkem 23 936 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dluhu, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. 4. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu, v níž se strany dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, a předmětem postoupení byla též pohledávka za žalovaným, která je uplatněna žalobou. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že úplata za postoupení pohledávek byla uhrazena. Postupitelka oznámila žalovanému dopisem ze dne 10. 11. 2022, který byl odeslán dne 11. 11. 2022, postoupení pohledávky na žalobkyni jako nového věřitele, jak bylo zjištěno z oznámení samého a poštovního podacího archu. Žalovaný byl v tomto oznámení rovněž vyzván k uhrazení dluhu do 10 dnů. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 27. 5. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 30 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 55 776 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 2 888 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 1 470 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč, a poplatku za inkasu plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 5 400 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru. 6. Před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři„ Žádost o úvěr“, který byl žalovaným a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně podepsán dne 27. 5. 2021. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, zaměstnání bylo ověřeno dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Příjem žalovaného je 34 028 Kč, náklady na bydlení, energie 6 700 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 4 000 Kč, splátky stávajících půjček 5 000 Kč, žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. K tomu žalobkyně doložila listiny, dle kterých měly bát údaje uvedené v žádosti ověřeny, a to první stranu pracovní smlouvy, z níž soud zjistil, že v této smlouvě se sjednává pracovní poměr žalovaného na dobu určitou do 18. 5. 2019, a dále první stranu smlouvy o nájmu bytu, z níž soud zjistil, že jako nájemce v této vystupuje žalovaný a a výše nájemného činí 6 300 Kč měsíčně. 7. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 1. 3. 2023, který byl žalovanému odeslán dne 3. 3. 2023, k uhrazení dluhu před podáním žaloby, do 9. 3. 2023, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího archu. 8. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená (§ 1880 o. z.). Žalobkyně nároky uplatněné žalobou dovozovala ze smlouvy o úvěru [číslo] na tuto v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ, který stanoví, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli a žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost. 10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, předložená„ žádost o úvěr“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prově