28 C 231/2023-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 17. 5. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 87 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 87 500 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 7. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru. Žalovaný byl při uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr uzavíral v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný zaregistroval na stránkách www.nazivnost.cz, zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, úvěr měl být splacen v celé výši dne 14. 9. 2022. Dle smlouvy byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, ve výši 35 000 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 50 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč. Žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění. 5. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 6. 10. 2023 soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] byl veden na jméno žalovaného a z výpisu z tohoto účtu zjistil, že dne 7. 7. 2022 byla účet připsána platba ve výši 50 000 Kč, odesilatele označeného [anonymizováno], S.R.O., identifikována AV: ID [číslo], DI:ID [číslo]. Z potvrzení ze dne 7. 7. 2022 soud zjistil, že v je uvedeno, že z účtu společnosti [právnická osoba] prostřednictvím platební brány ThePay byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 50 000 Kč, pod ID transakce: [číslo]. 6. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný měl živnostenské oprávnění, které vzniklo dne 24. 2. 2021 a zaniklo dne 7. 11. 2022. 7. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru soud zjistil, že smluvními stranami jsou žalobkyně a žalovaný, smlouva je datována dnem 7. 7. 2022, za žalobkyni je připojen podpis, na místě podpisu žalobce je uvedeno: Kód sms verifikace: [číslo]. V článku II. smlouvy je uvedeno, že žalobkyně je poskytovatelem nebankovních podnikatelských úvěrů a žalovaný je podnikatelem – fyzickou osobou, podnikajícím na základě živnostenského oprávnění po dobu nejméně jednoho měsíce ke dni uzavření smlouvy a dále že úvěr je sjednáván a poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu. Sjednaná výše úvěru činí 50 000 Kč, doba trvání úvěru je 70 dní ode dne čerpání úvěru, žalovaný se zavazuje zaplatit poplatek ve výši 1% denně z částky úvěru, bez ohledu na již uhrazenou částku úvěru, tj. 500 Kč na denně do dne konečné splatnosti úvěru. Úvěr měl být uhrazen v 5 splátkách. V článku VIII. smlouvy je sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V článku X. je sjednáno, že smlouva je vyhotovena v elektronické podobě a je smluvními stranami podepsána elektronicky a žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že je srozuměn s tím, že smlouvu podepisuje připojením jednorázového sms kódu odeslaného žalobkyní na telefonní číslo uvedené v záhlaví smlouvy. 8. Dle potvrzení ze dne 29. 3. 2021 byla na účet žalobkyně z účtu žalovaného č. [bankovní účet] částka 1 Kč. 9. Advokát žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k uhrazení dluhu ze dne 27. 9. 2022, a to na adresu [adresa]. Tato adresa není uvedena ve smlouvě o úvěru, ani není adresou na které by měl žalovaný někdy evidován trvalý pobyt či sídlo podnikající fyzické osoby. 10. Žalobkyně dále navrhla provést k důkazu obchodní podmínky, které soudu předložila, a dle kterých dle tvrzení žalobkyně došlo dle jejich § odst. 5 k ověření identity žalovaného. Soud konstatuje, že tyto jsou nadepsány názvem„ Obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru u [právnická osoba], v předmětném odstavci obsahují ujednání o způsobu přímého ověření klienta prostřednictvím aplikace [anonymizováno]. Dále v § 13 obsahují povinné údaje, které je klient povinen poskytnout k posouzení jeho úvěruschopnosti. 11. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Z uvedených zjištění soud došel ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 7. 7. 2023 částku 50 000 Kč, přičemž důvodem byl její závazek obsažený ve smlouvě o podnikatelském úvěru [číslo]. Jednalo se adhezní smlouvu, žalovaný neměl žádnou možnost do textu smlouvy jakkoli zasáhnout. 12. Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Funkci úroku tedy úplaty za poskytnutí peněz, ve v dané věci plní poplatek za poskytnutí úvěru. V případě, že by smlouvu žalovaný uzavíral v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), pak by na smlouvu dopadala regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“) a soud by byl povinen zkoumat platnost smlouvy z hlediska splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Soud vyšel z toho, že i fyzická osoba podnikatel, může vystupovat ve smluvních vztazích jako spotřebitel, pro určení, zda fyzická osoba je v daném právním vztahu v pozici spotřebitele, je rozhodující zejména účel jeho jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1685/2015), taktéž již dříve Ústavní soud zdůraznil v rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 140/99, že pro závěr o tom, zda vztah mezi dvěma osobami je vztahem mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, je určující podstata společenského vztahu, v němž vystupovaly, dále aktuálně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3497/2021 ze dne 15. 2. 2023:„ Spotřebitelem může být nejen nepodnikající fyzická osoba, ale též fyzická osoba-podnikatel, jedná-li mimo rámec své podnikatelské činnosti. K ujednání omezujícímu či vylučujícímu práva spotřebitele na náhradu újmy se nepřihlíží i v případě, že s podnikatelem uzavřel smlouvu jiný podnikatel mimo rámec své podnikatelské činnosti.“ 14. Smlouva je sice označena jako smlouva o podnikatelském úvěru, žalovaný je označen identifikačním číslem a místem podnikání, rovněž v textu smlouvy je uvedeno, že úvěr je poskytován na financování podnikatelských potřeb žalovaného, bez omezení podnikatelského účelu úvěru, avšak samotná žalobkyně tvrdila, že předmětem jejího podnikání je poskytování spotřebitelských úvěrů na základě oprávnění uděleného ČNB, taktéž předložila obchodní podmínky, které měly upravovat smluvní vztah založený předmětnou smlouvou, a tyto obchodní podmínky svým označení i obsahem předpokládají, že je poskytován spotřebitelský úvěr ve smyslu ZoSÚ. Žalobkyně je tak povinna v právních vztazích postupovat s odbornou péči (§ 75 ZoSÚ). Za součást odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru soud považuje také to, že poskytovatel úvěru zjišťuje, zda je poskytován úvěr fyzické osobě v postavení spotřebitele či nikoli. 15. Způsob sjednání předmětné smlouvy lze považovat za směřující k obcházení zákona, ve snaze vyhnout se