28 C 82/2023-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 24 309 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 4. 2022 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované na její účet poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Dále byly sjednány také další volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu ve výši 199.00 Kč; poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99.00 Kč, který se hradí měsíčně po celou dobu trvání smlouvy; poplatek za SMS servis ve výši 49.00 Kč, poplatek se hradí měsíčně po celou dobu trvání smlouvy. Úvěr společně s poplatky byl splatný do 30 dnů od poskytnutí, za poskytnutí se rozumí den, kdy byla schválená výše úvěru odeslána na účet žalované. Žalovaná si opakovaně prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, za toto prodloužení byla povinna uhradit poplatek ve výši 1 980 Kč, a dále si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem, za které byla povinna uhradit poplatek ve výši 980 Kč. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovanou pohledávku ve výši 24 309 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 979 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši 980 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč, smluvních pokut v celkové výši 600 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou úvěru, byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalovaná na veškeré závazky dle smlouvy uhradila celkem 2 981 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, při jednání žalovaná uvedla, že jí částka 20 000 Kč poskytnuta byla. Úvěr v době jeho splatnosti byla schopna splácet, měla dostatečný příjem. Neví, kolik žalobkyni uhradila. 3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v omluvené nepřítomnosti žalobkyně, která svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti. 4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění. 5. Z úvěrové smlouvy označené ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, fotografie občanského průkazu žalované, soud zjistil, že ve smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavazuje zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a ověřovací poplatek a uhradit celkovou částku (bez doplňkových služeb) 20 660 Kč do 15. 5. 2022, ve smlouvě je sjednán poplatek za korunový odklad, poplatek za doplňkovou službu a SMS servis, povinnost žalované pro případ neuhrazení úvěru v den jeho splatnosti, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru a úrok z prodlení. Další poplatky jsou uvedeny v sazebníku poplatků. Údaje ve smlouvě identifikující žalované jsou shodné s občanským průkazem žalované, dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně provádí ověření vlastníka účtu, na který má být poskytnut úvěr, a to tak, že žadatel o úvěr pošle žalobkyni ověřovací poplatek, nebo doloží výpis z bankovního účtu, na který chce peníze poslat anebo pošle snímek obrazovky (printscreen) z internetového bankovnictví. V případě ověření prostřednictvím ověřovacího poplatku, zašle žalovaná z účtu, na nějž má být poskytnut úvěr, na účet žalobkyně ověřovací poplatek, výše poplatku a bankovní účet je uveden ve smlouvě, dle potvrzení vyhotoveného žalobkyní byla na účet č. [bankovní účet] (což je účet ve smlouvě uvedený jako účet pro úhradu ověřovacího poplatku) dne 16. 5. 2022 připsána platba ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z účtu [bankovní účet] jehož vlastníkem byl žalovaná. Z potvrzení o provedené platbě ThePay.cz a opisu výpisu proplacení smlouvy, ve spojení s výše uvedeným obsahem smlouvy, soud dospěl k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy ze dne 15. 4. 2022„ Úvěrová smlouva ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo]“, poskytla žalované na ve smlouvě uvedený účet č. [bankovní účet], platbou ze dne 15. 4. 2022, částku 20 000 Kč. 6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaná na pohledávky ze smlouvy uhradila celkem 2 981 Kč. 7. Žalobkyně má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku). 8. K prokázání tvrzení, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, žalobkyně předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyhotoveného samotnou žalobkyní (vydáno vedoucím sekce oddělení rizik), ze kterého soud zjistil, že žalobkyně při výpočtu schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr žalobkyně vyšla z toho, že příjem žalované je ve výši 35 000 Kč, a další příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč, splátky jiným společnostem činní 9 978 Kč, splátky v rámci [anonymizována dvě slova] činní 0 Kč, minimální výdaje na bydlení 8 510 Kč, životní minimum členů domácnosti 7 440 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem 12 000 Kč, výše splátky schváleného úvěru 21 007 Kč. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně prověřila žalovanou v nebankovním registru (NRKI) a měla při uzavření smlouvy informaci o tom, že žalovaná v době od července 2021 žádala o 25 spotřebitelských úvěrů, z toho 15 bylo odmítnuto a 10 odvoláno, má 4 existující závazky a 24 ukončených. 9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 11. 11. 2022 ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 14. 11. 2022. 10. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 11. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalované finanční prostředky a žalovaná se je zavázala spolu s poplatkem žalobkyni vrátit ve sjednané lhůtě). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019