115 C 42/2024-57 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 129 998,29 Kč s příslušenstvím, které je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 13. 4. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 200 000 Kč, účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů a půjček, které žalobkyně dříve poskytla žalovanému. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě transakcí na jeho běžném účtu, dále lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 94 měsíčních splátkách ve výši 3 775 Kč. Úroková sazba bals sjednána ve výši 15,90 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 28. 1. 2023. Dosud žalovaný uhradil částku 215 456,33 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby, žalovaný však dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 26. 2. 2024 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť žádost není podepsána žádnou ze smluvních stran Smlouvy.6. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z jeho čistého měsíčního příjmu ve výši 10 531 Kč, což si ověřila na základě příchozích transakcí na bankovním účtu žalovaného. Lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Co do pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vycházela ze statistických dat a životního minima, a uvedla, že tyto výdaje žalovaného činí 5 632 Kč měsíčně. Ačkoli žalovaný uvedl v žádosti o úvěr nulové splátky jiných úvěrů, žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí 2 další úvěry u žalobkyně, jeden bude zkonsolidován úvěrem z nově uzavřené smlouvy o úvěru a druhý žalovaný splácí částkou okolo 83 Kč měsíčně.7. Z Výpisu z bankovního účtu žalovaného za březen 2018 bylo zjištěno, že jediným příjmem žalovaného je starobní důchod ve výši 10 531 Kč, náklady na bydlení (SIPO) činí 5 648 Kč měsíčně. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl záporný ve výši – 909,18 Kč, kdy žalovaný po zaplacení nákladů na bydlení a splátky úvěru ve výši 2 351 Kč, která měla být zahrnutá (konsolidovaná) do nové vyšší splátky úvěru ve výši 3 775 Kč, všechny zbývající peníze spotřebuje na osobní výdaje (nákupy potravin apod.).8. Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 13. 4. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho úvěrový účet úvěr ve výši 200 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 775 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,90 % ročně. Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů, které měl žalovaný u žalobkyně v celkové výši 150 455 Kč, zbývající část úvěru byla v dispozici žalovaného. Dále bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce anebo se splácením více než 2 splátek úvěru, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr. Dne 11. 9. 2020, dne 11. 8. 2021 a dne 18. 8. 2022 byly mezi účastníky řízení uzavřeny 3 Dodatky ke Smlouvě upravující podmínky splácení úvěru.9. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně mu zaslala na tento účet dne 13. 4. 2018 částku 200 000 Kč.10. Z dopisu ze dne 27. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy.11. Z dopisu ze dne 28. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky 129 999 Kč.12. Z dopisu ze dne 19. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne odeslání výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že dne 19. 9. 2023 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.13. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 3 775 Kč, tuto svou povinnost však porušil, dostal se do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně využila svého práva a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen 2018.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.17. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od ž