116 C 266/2024-44 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala po žalované zaplatit částku 13 333,51 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 12. 2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 25 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 21 480 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 46 480 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky dne 12. 2. 2023, žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, uhradila jen částku ve výši 22 600,01 Kč, žalovaný se dostal do prodlení, závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky ke dni 12. 2. 2023, v důsledku prodlení žalovanému vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, žalovanou pohledávku tvoří nesplacená jistina 13 333,51 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 440,48 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 125 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 731 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 250 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 480,05 Kč za období od 13. 2. 2023 do 1. 11. 2023. Žalobkyně odeslala poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal procesně pasivní. Prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z písemné žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 12. 2021 vlastnoručně podepsal formulář původního věřitele, v němž ho požádal o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč splatných v 14 měsíčních splátkách po 3 948 Kč, uvedl, že je zaměstnán od 1. 2. 2016, výdaje žalovaného činily částku 17 000 Kč, kdy za bydlení a energie byla uvedena částka 4 000 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady částka 8 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček částku 5 000 Kč, použitelný zůstatek ve výši 8 547 Kč byl v listině označen jako „dostatečný“, věřitel měl mít k dispozici pracovní smlouvu, výpis z bankovního účtu. Nájemní smlouva ani doklad o vlastnictví bydliště předloženy nebyly, žalovaný byl svobodný, bez vyživovací povinnosti, uvedl výši příjmů 25 547 Kč, bydlel u rodičů. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný listinu podepsal rovněž vlastnoručně dne 12. 12. 2021, listina obsahovala podmínky úvěru ve výši 25 000 Kč splatného v 14měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný vlastnoručně listinu podepsal dne 12. 12. 2021 a zavázal se v ní splatit původnímu věřiteli úvěr ve výši 25 000 Kč v 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč, částku 25 000 Kč žalovaný převzal, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 21 480 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 46 480 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 6. 12. 2023 je uzavřela společnost původního věřitele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem, smlouva byla předložena s přílohou. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovaný dopisem ze dne 2. 1. 2024, že pohledávka ve výši 39 381,73 Kč byla postoupena žalobkyni, dopis byl odeslán poštou dne 3. 1. 2024 na smluvní adresu, která byla současně adresou trvalého pobytu žalovaného, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. Z předžalobní výzvy od advokáta ze dne 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl zaplatit žalobkyni částku 39 313,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 13 333,51 Kč ve lhůtě do 19. 4. 2024. Výzva byla žalované odeslána poštou dne 10. 4. 2024 na stejnou smluvní adresu jako shora, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. Žalovaný uhradil částku 22 600,01 Kč.4. Po zhodnocení důkazů má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 12. 12. 2021 uzavřena písemná smlouva o úvěru, dle smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému na jeho žádost úvěr v částce 25 000 Kč splatný v 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč, částku žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaný zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 46 480 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a poslední řádná splátka měla být zaplacena dne 12. 2. 2023. Žalovaný uhradil částku ve výši 22 600,01 Kč, která odpovídá 6 řádně uhrazeným splátkám. Při uzavření smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, vyšel z tvrzení žalovaného, přičemž žalobkyně v řízení nedoložila jakékoli listiny osvědčující majetkové poměry žalovaného. Ke dni 6. 12. 2023 byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena původním věřitelem žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem písemností ze dne 2. 1. 2024 odeslané následující den na jeho smluvní adresu.5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou, která byla uzavřena v souladu s ustanovením § 1810 o.z. Soud se proto musel zabývat tím, zda původní věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dostatečně, a to dle údajů, které měl původní věřitel od žalovaného k dispozici. Majetkové a osobní poměry žalovaného byly uvedeny v žádosti o úvěr, z něhož původní věřitel čerpal informace. Jiné zdroje informací nebyly tvrzeny ani předloženy. Původní věřitel kalkuloval s částkou 8 547 Kč jako disponibilním zůstatkem žalovaného k úhradě úvěru, šlo o rozdíl mezi jediným příjmem ze zaměstnání a tvrzenými výdaji. Co částky výdajů zahrnují, bylo uvedeno pouze obecně, bez konkrétní kalkulace a při absenci vhodných dokladů, např. nájemní smlouvy, jízdních dokladů, výpisu z bankovního účtu apod. Pokud proto původní věřitel dospěl k závěru, že žalovaný po uhrazení všech závazků má schopnost splácet úvěr ve splátkách po 3 320 Kč měsíčně po dobu 14 měsíců, nemohlo jít o objektivní závěr. Doba téměř dvou let je natolik dlouhá, aby zjištěné poměry žalovaného poskytly alespoň přiměřenou hodnotu jistoty, že žalovaný bude schopen částku splátky řádně platit. Takový závěr byl potvrzen po vzniku závazku, kdy žalovaný uhradil jen 6 splátek. Původní věřitel proto nesplnil povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé. Podle § 580 a §