117 C 117/2024-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 22 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 900 Kč za dobu od 20. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná poté, co se prostřednictvím internetové domény www.nazivnost.cz zaregistrovala do systému žalobkyně za účelem využívání jejich služeb, požádala žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí konkrétního úvěru. Na základě její žádost zaslala žalobkyně žalované návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného jí SMS zprávou. Dne 12. 7. 2023 tedy došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v celé výši dne 19. 9. 2023, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru sjednaného v čl. 3.1 smlouvy za každý den čerpání úvěru do jeho úplného zaplacení v celkové výši 8 400 Kč. Úvěr žalobkyně žalované vyplatila dne 12. 7. 2023 na její bankovní účet č. , č. účtu, . V případě prodlení s úhradou jakékoli splátky byla sjednána jednorázová sankce ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tedy činí 2 500 Kč. Nereagovala ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 8. 1. 2024. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, jednorázové sankce ve výši 2 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky, tj. ve výši ve výši 8 400 Kč, a úroku z prodlení z těchto částek v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že dne 12. 7. 2023 s žalobkyní uzavřela smlouvu označenou jako smlouva o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, -3685, na základě které jí žalobkyně poskytla úvěr ve výši 12 000 Kč. Tento úvěr se žalovaná zavázala splatit v 5 měsíčních splátkách ve výši 4 080 Kč. Tato smlouva se snaží vyvolat dojem, že se jedná o tzv. podnikatelský úvěr, skutečnost, že žalovaná ve smlouvě uvedla své IČO jí apriori nezbavuje postavení spotřebitele v tomto vztahu a spotřebitelské ochrany ve smyslu občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná si nebyla vědoma, že uzavírá smlouvu jako podnikatel, žalobkyni dokládala svůj příjem ze starobního důchodu a měla za to, že v té době již byla její živnost zrušena. Rozdíl mezi spotřebitelským úvěrem a nabízeným úvěrem si neuvědomila, žalobkyní nebyla na tuto skutečnost nijak upozorněna. Má za to, že zdánlivý podnikatelský režim úvěrové smlouvy měl pouze umožnit žalobkyni obejít zákon o spotřebitelském úvěru a další předpisy na ochranu spotřebitele. Od samého začátku měla žalovaná v úmyslu použít získané peněžní prostředky na pokrytí dluhů ze svých dřívějších spotřebitelských úvěrů. Smlouva má navíc formulářovou povahu a žalovaná neměla jinou možnost než ji bez výhrad přijmout, pokud chtěla poskytnutí úvěru dosáhnout. Ve smlouvě navíc chybí údaj o RPSN, možnost odstoupení od smlouvy bez sankcí apod. V rámci daného smluvního vztahu je nutné na žalovanou pohlížet jako na spotřebitele a předmětná úvěrová smlouva je tedy absolutně neplatná. I jako podnikatelce by žalované náležela ochrana slabší strany před ujednáním, které ji zavazují k plnění, které je v hrubém nepoměru k poskytnuté částce úvěru. Za nemravné považuje žalovaná zejména ujednání o poplatku ve výši 8 400 Kč při výši poskytnuté částky 12 000 Kč, a další ujednání o poplatcích a sankcích, které jsou při svém kumulativním uplatnění pro úvěrovaného likvidační a při okamžitém zesplatnění úvěru nemůže být v silách úvěrovaného dostát jejich úhradě. Žalovaná dále uvedla, že uhradila žalobkyni dne 25. 7. 2023 částku 1 680 Kč, která měla být na úvěr započtena. V říjnu 2023 se žalovaná pokusila o smírné řešení sporu, žalobkyně však její návrh na splátkový kalendář odmítla. Žalovaná se dlouhodobě nachází ve špatné finanční situaci, splácí několik jiných půjček a úvěrů, a na předmětnou pohledávku by byla schopna splácet maximálně 500 Kč měsíčně. Jediným příjmem žalované je starobní důchod ve výši 17 279 Kč, za byt platí 5 300 Kč, za plyn 3 080 Kč měsíčně, za vodu 1 500 Kč čtvrtletně, za elektřinu 1 290 Kč měsíčně. Má další dluhy, tyto po dohodě s věřiteli splácí, celková splátka dluhů činí 5 000 Kč měsíčně.3. Po provedeném dokazování a z nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 12. 7. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu nazvanou „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -3685“, ve které je jako úvěrující označena žalobkyně, jako úvěrovaný je označena žalovaná, a to jménem, příjmením, rodným číslem, datem narození, IČ, adresou místa podnikání, emailem a číslem mobilního telefonu, rovněž je uvedeno bankovní spojení klienta. Jako předmět smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované jako podnikateli peněžní prostředky v úhrnné výši 12 000 Kč a závazek žalované tuto částku s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně z nesplaceného zůstatku úvěru, a to v pěti stejných splátkách ve výši 4 800 Kč opakujících se každých 14 dnů ode dne čerpání úvěru, nejpozději do 19. 9. 2023. Ve smlouvě je uveden splátkový kalendář s uvedením termínů a rozpisu jednotlivých splátek. V případě prodlení klienta s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byla v čl. 8.1 smlouvy mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru. Dle č.l. 5.8 smlouvy se smluvní strany dohodly, že žalovanou hrazené částky budou použity na úhradu jejich závazků vzniklých na základě této smlouvy nejprve na smluvní pokutu dle čl. 8.1 této smlouvy (prokázáno vyhotovením smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -6582 ze dne 7. 3. 2022). Dne 12. 7. 2023 žalobkyně prostřednictvím platební brány ThePay převedla ze svého účtu částku 12 000 Kč na účet vedený na jméno žalované jako fyzické osoby bez uvedení specifikace platby či variabilního symbolu (prokázáno potvrzení o provedené platbě ze dne 12. 7. 2023, sdělením , právnická osoba, . a částečným výpisem z účtu žalované za období od 12. 7. 2023 do 31. 5. 2024). Předžalobní upomínkou ze dne 8. 1. 2024 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě částky v celkové výši 40 297,60 Kč do 3 dnů (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 1. 2024 a přiloženým podacím lístkem ze dne 8. 1. 2024). Žalovaná uhradila žalobkyni dne 25. 7. 2023 částku 1 680 Kč (prokázáno informací o transakcích na účtu ze dne 26. 4. 2024 a sdělením , právnická osoba, . a částečným výpisem z účtu žalované za období od 12. 7. 2023 do 31. 5. 2024). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil., právnická osoba, daném případě má soud za to, že žaloba je v převážné části důvodná. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč výlučně na financování podnikatelských potřeb a žalovaná se zavázala čerpaný úvěr vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za jeho poskytnutí nejpozději do 19. 9. 2023. Žalovaná sice rozporovala tvrzení žalobkyně, úvěr jí byl poskytnut jako podnikateli, když uvedla, že úvěr si brala jako fyzická osoba s úmyslem použít jej na úhradu svých dřívějších závazků ze spotřebitelských úvěrů. Úvěr byl rovněž vyplacen na běžný účet žalované jako fyzické osoby nepodnikatele. Z úvěrové smlouvy však jasně vyplývá, že úvěr je poskytován žalované jako podnikatelce za účelem financování jejich podnikatelských potřeb, žalovaná rovněž u své identifikace uvedla své IČO a místo podnikání. Tvrzení žalované, že se domnívala, že její podnikání je již zrušeno a úvěr tedy sjednává jako spotřebitel, tedy neobstojí. Pokud žalovaná skutečně měla v úmyslu použít poskytnutý úvěr na úhradu svých dřívějších závazků ze spotřebitelských úvěru a nikoli ke svým podnikatelským účelům, pak by žalobkyni při sjednání předmětné smlouvy uvedla v omyl. V tomto případě by však námitka neplatnosti daného právního jednání náležela pouze žalobkyni (§ 583 a následující o. z.). Soud má tedy za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč účelově vázaný k uspokojení jejich podnikatelských potřeb. Žalovaná se tento úvěr zavázala žalobkyni splatit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně z nesplaceného zůstatku úvěru, tj. celkem ve výši 8 400 Kč, a to v pěti stejných splátkách ve výši 4 800 Kč opakujících se každých 14 dnů ode dne čerpání úvěru, nejpozději do 19. 9. 2023. Výši sjednaného poplatku soud nevyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, když se jedná o jasně předem specifikovaný poplatek jako odměnu žalobkyně za poskytnutí krátkodobého úvěru a jeho výše je v podnikatelském prostředí běžná. Jelikož se žalovaná s úhradou jednotlivých splátek dostala do prodlení, náleží žalobkyni dle ust. §